Bodláky Václava Duška
7. 1. 2016 / Václav Dušek
V letech dinosauřích přinášelo rádio Jerevan lidem břitký humor, ach, kdeže loňské sněhy jsou. Dnes není potřeba vymýšlet, stačí smečovat. Dva talenti nadaní uměleckým virem baví spoluobčany vulgarismy v domnění, že se národ svíjí smíchy v křečích a tleská dvěma chudým bez ducha - umělecká záducha na každom kilometry. Dělat srandu není sranda. Milimetr vedle a jdeš před lidmi za vola.
Smějeme se málo - sami sobě skoro nikdy. Smích léčí, ano, ale i rozptyluje. Ve světě není místo pro humor - musíme se kočkovat, mordovat, urážet, zabíjet! Kdo se chechtá od rána do večera, bývá podezřelý. Smíchem zakrývá rozpaky. Kdo bude chtít vědět více o Rádiu Jerevan, najde si stránky Wikipedie.
Malá kázka z vysílání RJ. Dotaz: Prý pracovat ve firmě X je jako žít v éře eletřiny. Je to pravda? Odpověď redaktora: V principu ano, do práce chodíme s odporem, jsme nabiti vztekem, na plat se čeká s napětím a vedení se dotknout nemůžeš.
Rádio Jerevan se v tichosti infiltrovalo do mnoha medií, v rozhlase má prý nezastupitelné místo. Naladíte stanici, posloucháte, posloucháte, nestačíte se divit - najednou znejistíte, žijete-li ve stejném státě; kdepak doba rozhlasových her anebo geniálních Sedmilhářů.
Musíme šokovat, pouštět takovou všemuziku, breptat, dělat kotrmelce, aby reklamní klienti poslali na palmární účet rozhlasové stanice finanční zdroje - děkujeme, posloužíme, zdraví a dlouhé léta přejeme.
Být dědkem neznamená přestat žít, páni podnikatelé, kapitálisti, vzdělanci, poslanci, senátoři, vládní kejvalové a hradní žvanivý slimejšové, co všude v tramtárii za prašule daňových poplatníků byli, moudra tam prý zaseli, všechno vědí, proto radí; puzení mají neodbytná.
Plátno filmové, Celý svět se směje. Vesjolyje rebjata, pamatujete naivní muzikál s optimistickou muzikou a texty písně: kdo ví, kam se poděly příběhy o dobrých koncích... svět hraje proti nám a drze se mi směje... Realismus je zrůda - pryč s ním, hurá!
Tištěná média nezklamala. Krapítko zhrubla, jerevanský smysl pro humor vzal za své - ale máš-li kachní žaludek, počteš si v barevném plátku Exkrement důležitá fakta, kdo s kým, jak, a kolikrát, objem pasu, onoho délka - och, já žasnu. Klepy, lži, žumpa k vypuštění a celebrity se prý otřásají hnusem...
Nu, pohádky Vídeňského lesa přitahují a vejdeš ve známost. Na oko se hněváš, ale jak si zachovat slávu před lidmi - pšouky neuškodí. Profesor, pitomec, čeká je stejný konec...
Rádio Jerevan ovlivnilo i televizní kanály. Stačí naslouchat geniálním mudrlantům. Závidět jim může i šťastný Hruška - takovou bramboračku neuvaří. Chtivé plašmouchy ždímají hosty beze špetky úcty k bytosti - nastala hodina pravdy, ukážu tě národu v podvlíkačkách, koťouchu. Humoru ani za mák, kdeže, zpravodajství není legrace a divák potřebuje u obrazovky pěnit.
Vytisknout27.1. 2016 / Václav Dušek
Pomáhají a chrání - k smíchu. Protimluv, lež! Policajti jsou chráněni vládními poskoky, soudními mršinami; i proto tolik generálů ve funkcích a generálové skuteční se obracejí v hrobě. Nu, všimné za hemeroidné. Kde být mají, tam nejsou. Projíždějí se...
21.1. 2016 / Václav Dušek
Můžeme ztratit leda své světové důchody. Tak proč neprotestujeme, čeho se obáváme, na koho čekáme, na Godota snad? Napapaní strojvůdci pomyslného bujarého času prosperity s kapsama vyfutrovanýma nadměrnými platy se nezastydí, kdepak ruměnec, vy bláho...
14.1. 2016 / Václav Dušek
Pokud zákonem nařídí, že budeš platit za jakous takous státní veletelevizi, která jede reklamy na přilepšenou, aby náhodou neskončila v soukromých prackách, můžeš vyrazit do ulic s heslem - Dost bylo televize - z krkavčích hor. Zpravodajství, zastara...
31.12. 2015 / Václav Dušek
Polévka rybí rozlita - nebo nalita? Hezký zvyk. Díval jsem se na fešáka starostu a viděl jsem herce pana Smolíka, jak v roli filmového knížete pána varší ten polévka pro chuda pakaž. A v uších mi zazněla slova vypáprděné partajnice, která se smíchem ...
24.12. 2015 / Václav Dušek
Světem obchází strašidlo chamtivosti. V chapadlech uvízlo mnoho neviňátek, i vykuků zamilovaných do demokraticky silného mandátu. V zrcadle vidíš zrůdy ochotné ke všemu, pokud lze získat majetek a prachy. Kolik ryzích charakterů lásky a pravdy strhl...
21.12. 2015 / Václav Dušek
Veřejná prádelna na obrazovkách nezklame. Pere se klasicky na valše. Vydrhnout do běla, pak odnést do mandlu, napařit, protáhnout válcem. Obsluha koná profesionálně, nenechá pracovat vlastní mozek, ale odevzdává zaměstnavateli stoprocentní požadovano...