Nemocnou ženu vystěhovali na ulici v pyžamu. Úřad ji poradil, že se má ohřát v supermarketu

20. 1. 2016

Garwicka dlužila za nájem. Smírčí soudce se domnívá, že naplacení je pro ni životním stylem.

Garwické je 60 let, dluží více než 36 000 zlotých. Trpí bipolární poruchou a má osvědčení o zdravotním postižení. Někdy nejí a nevstává. Sociální centrum jí poskytuje 600 zlotých dotace. Někdy to nestačí na léky, potraviny a topení.

Garwicka o plánech na vystěhování věděla dlouhou dobu, ale nevěřila, že k tomu dojde. A rozhodně si nemyslela, že v zimě skončí na ulici.

Ví, že má nárok na sociální bydlení, úředníci jí nabídli byt na ulici Rudzka v Lodźi. Ale odmítá to s tím, že nemá na topení, ani na nájem. Je to na druhém konci města.

Ale úřady mluvčí Rady exekuční komory v Lodźi Andrew Ritmann věří, že vystěhování proběhlo podle zákona. Rozsudek soudu byl vynesen v roce 2011. V únoru loňského roku dostala nájemnice informace o stipendiu na sociální bydlení. 4. prosince byla vyzvána k dobrovolnému vyklizení prostoru. 22. prosince podle Ritmanna přišla na úřad oznámit, že se neodstěhuje a nepřijme náhradní bydlení. Exekutor připouští, že paní podala den před vystěhováním stížnost k okresnímu soudu. Podle ní náhradní byt nesplňuje kritéria pro sociální bydlení. Má mít 15,5 m², dva pokoje, rozvod vody i elektřiny, vytápění kamny, denní světlo. Podle mluvčího exekutorské komory nebyl důvod k odkladu.

Když však ženu vystěhovali, poradili jí na sociálním úřadě, že se má jít zahřát do supermarketu. Nakonec ji sociální pracovníci přesvědčili, aby strávila noc v útulku pro bezdomovce. Ráno jde na druhý konec města k přítelkyni. Je ve špatném psychickém stavu, protože přestala brát léky, které nemá zač nakoupit. Tvrdí, že poslední peníze dostala v prosinci, takže nemá ani vindru. Co teď bude dělat?

Podrobnosti v polštině: ZDE

Vytisknout