Generalizace

6. 1. 2016 / František Řezáč

"...že páni profesoři a kunsthistorici nedělali skoro vůbec žádnou vážnou akademickou práci, jen se ve vědeckých časopisech nacionalisticky hašteřili o tom, zda je podřadné umění české nebo německé... - Čulík - ZDE

" ...Historie českého úspěchu v Rakousku-Uhersku a za 1. republiky je historií bezprecedentní kulturní difúze chabě maskované vlastenčením. Poláci nás dodnes mají za germanizované Slovany, zatímco jejich kultura je mnohem více ovlivněna u nás spíše omezenými francouzskými vlivy. - Dolejší - ZDE

Ač se taky necítím dostatečně vzdělán, cítím v textech obou pánů silnou generalizaci. Nabízejí se otázky: Kteří profesoři, kteří kunsthistorici, všichni?, kteří Poláci nás mají za to či ono, vzdělaní a informovaní nebo hlupáci takoví, jací jsou i mnozí Češi, kvůli kterým se tohleto vlastně píše?

Neměly takové osobnosti, jako například F.X. Šalda nabo Václav Černý, z nichž zvláště druhý věru nebyl, zcela vědomě, "germanizovaným Slovanem", větší význam (zase ne pro každého), nežli desítky hašteřivých profesorů, honících se za tituly a universitními prebendami..?

K textu páně Čulíkovu ještě tolik: Kulturní vzmach v šedesátých letech si nelze představit bez vlivu kultury první republiky. Ta se tehdy směla objevovat v jiném světle, nežli jen jako stát utlačující dělnickou třídu.

Prostě proto, že nastala větší svoboda (Kundera), anebo, jak by řekl Václav Havel, normální poměry. I přesto, že ty kulturní jevy 1. republiky nějakou díru do světa neudělaly či byly, jako například poetismus, silně ("vlastenecky") přeceněny.

I samotné Poučení z krizového vývoje to paradoxně vidělo celkem správně: Kontrarevoluce začala konferencí o Kafkovi v Liblíně v roce 1963 a pozdější polemikou v Literárních novinách o meziválečné avantgardě, kde soudruh Ladislav Štoll se svými Třiceti lety bojů...dostal na frak. Řekněte, který kulturní národ tohleto ve svých dějinách má? Snad právě jen ti romantičtí a nám tolik blízcí Němci...

Vytisknout

Související články

Lyrická poezie a pubertální úvaha

6.1. 2016 / Boris Cvek

K článku Jana Čulíka „Originalita české kultury zřejmě vyvrcholila v šedesátých až osmdesátých letech“ bych měl dvě poznámky. První je ta, že když někdo píše o době svého mládí jako o nějakém kulturním vrcholu, je to nedůvěryhodné. Mládí vždycky př...

Obsah vydání | Čtvrtek 7.1. 2016