Generalizace
6. 1. 2016 / František Řezáč
"...že páni profesoři a kunsthistorici nedělali skoro vůbec žádnou vážnou
akademickou práci, jen se ve vědeckých časopisech nacionalisticky hašteřili
o tom, zda je podřadné umění české nebo německé... - Čulík - ZDE
" ...Historie českého úspěchu v Rakousku-Uhersku a za 1. republiky je
historií bezprecedentní kulturní difúze chabě maskované vlastenčením.
Poláci nás dodnes mají za germanizované Slovany, zatímco jejich kultura je
mnohem více ovlivněna u nás spíše omezenými francouzskými vlivy. - Dolejší -
ZDE
Ač se taky necítím dostatečně vzdělán, cítím v textech obou pánů silnou
generalizaci. Nabízejí se otázky: Kteří profesoři, kteří kunsthistorici,
všichni?, kteří Poláci nás mají za to či ono, vzdělaní a informovaní nebo
hlupáci takoví, jací jsou i mnozí Češi, kvůli kterým se tohleto vlastně
píše?
Neměly takové osobnosti, jako například F.X. Šalda nabo Václav Černý, z
nichž zvláště druhý věru nebyl, zcela vědomě, "germanizovaným Slovanem",
větší význam (zase ne pro každého), nežli desítky hašteřivých profesorů,
honících se za tituly a universitními prebendami..?
K textu páně Čulíkovu ještě tolik: Kulturní vzmach v šedesátých letech si
nelze představit bez vlivu kultury první republiky. Ta se tehdy směla
objevovat v jiném světle, nežli jen jako stát utlačující dělnickou třídu.
Prostě proto, že nastala větší svoboda (Kundera), anebo, jak by řekl Václav
Havel, normální poměry. I přesto, že ty kulturní jevy 1. republiky nějakou
díru do světa neudělaly či byly, jako například poetismus, silně
("vlastenecky") přeceněny.
I samotné Poučení z krizového vývoje to
paradoxně vidělo celkem správně: Kontrarevoluce začala konferencí o Kafkovi
v Liblíně v roce 1963 a pozdější polemikou v Literárních novinách o
meziválečné avantgardě, kde soudruh Ladislav Štoll se svými Třiceti lety
bojů...dostal na frak. Řekněte, který kulturní národ tohleto ve svých
dějinách má? Snad právě jen ti romantičtí a nám tolik blízcí Němci...
Vytisknout