Švédsko: Podivné snění o obnovení povinné vojenské služby

6. 1. 2016


Před šesti lety Švédsko zrušilo povinnou vojenskou službu. Nyní se překvapivě rychle začalo uvažovat o jejím obnovení, a je představována jako lék na kde co, od segregace po nezaměstnanost. Je to naivní a znepokojující, domnívá se Patrik Kronqvist.


Agresívní Rusko se vrací, zatímco švédské ozbrojené síly mají potíže s rekrutací vojáků z povolání. Není tedy divu, že sílí debata o branné povinnosti.

72 % Švédů se domnívá, že by bylo vhodné znova zavést nějakou formu povinné vojenské služby, zjistil nedávný průzkum společnosti Ipsos. To poskytuje nový impuls ministrovi obrany Peteru Hultqvistovi z řad sociálních demokratů, který dlouho pracoval na zrušení tohoto institutu, aby se k němu opět vrátil.

Od nástupu do úřadu se mu již podařilo prosadit zřízení záloh a jmenoval výbor s úkolem zjistit, zda lze kombinovat profesionální vojáky a brance. Povinná vojenská služba by mohla být obnovena tak rychle a tiše, jako byla před šesti lety zrušena.

Na debatě o tomto problému je však podivné, že často v jejich centru nestojí obranné potřeby státu. Místo toho mnozí sní o vojenské službě jako všeléku na širokou škálu složitých sociálních problémů.

Před Vánocemi například šéfredaktor listu Dagens Nyheter Peter Wolodarski tvrdil, že vysoká imigrace, segregace a "stále rozdělenější veřejnost" jsou důvody ve prospěch znovuzavedení nějaké formy branné povinnosti.

Již dříve další komentátoři vyzvali k obnovení branné povinnosti, která by podle nich měla čelit všemu, od nezaměstnanosti a sociálního vyloučení mladých lidí.

Bagatelizovat vojenské aspekty je pravděpodobně z taktického hlediska chytré. Ozbrojené síly si samy sotva přejí obnovení branné povinnosti v pravém slova smyslu. Potřebují pokročilé zbraňové systémy a menší počet dobře vycvičených vojáků. Pokud by podfinancovaný resort měl navíc financovat brannou výchovu celých dětských kohort, vojenské schopnosti by se ještě zhoršily.

Jistě, lze argumentovat norským a dánským kombinovaným modelem, které kombinují profesionální armády s méně masivními odvody. Ale pak zmizí důvod vychvalovat údajné blahodárné účinky. Těžko může být řeč o integraci a sociální soudržnosti u institutu, který se týká jen menšiny.

Obrana svobody je jedna věc, nutit lidi k nucené práci v rámci boje proti segregaci a polarizaci společnosti je něco docela jiného.

Náhlá dychtivost vynutit si lepší společnost je děsivá.

Podrobnosti ve švédštině: ZDE

Vytisknout

Obsah vydání | Středa 6.1. 2016