Otevřený rasismus v České televizi

7. 11. 2015 / Daniel Veselý

Onen rozklad Evropské unie byl prezentován v souvislosti s uprchlickou krizí, k níž se na jedné straně vyjadřovali údajní odborníci na dané téma a na druhé straně veřejnost včetně diváků z publika. Moderátorka relace Michaela Jílková samozřejmě celou estrádu vedla jako tradičně v konfrontačním tónu zaseklých vidlí (neb má zasloužené ostruhy z nováckého pořadu Kotel), ač nemusela – tato zkrušující záležitost dokáže vyrobit tvrdé verbální konflikty sama o sobě.

Sama Jílková není příliš velkou znalkyní geopolitických problémů, ani okolností, jež utečeneckou problematiku provázejí; vystačí si z pouze se základní statistikou a hlavně vůlí lidu. Ta, jak je dobře známo, je silně deformována nejen řadou sdělovacích prostředků středního proudu, ale i názory údajně lidového prezidenta, jenž pro mnohé Čechy představuje jakousi důvěrně známou tvrz proti neznámému, v tomto případě tvrz proti údajným nájezdnickým hordám jinověrců, již mají položit na znak starou dobrou Evropu, která stejně už není, co bývala. Tolik k paní Jílkové, jejíž talent pro schématickou bulvarizaci závažných společenských témat je důvěrně známý, a netřeba jej proto dále rozvíjet.

Smysl pro přirozený soucit s bližními v nouzi, absenci paranoie a vulgární hysterie; ale i cit pro reálná fakta zbavená všech kejklí zastávali překladatelka a učitelka Markéta Hrbková a bývalý předseda České pirátské strany Ivan Bartoš. Jestliže Hrbková, která sama s uprchlíky pracuje, varuje před iracionálním strachem z neznámého v nás, který promítáme do zubožených lidských bytostí, které do pevnosti Evropa vyvrhnou smrtící vlny Středozemního moře nebo policejní obušky, vodní děla a ostnaté dráty, Bartoš apeluje na to, abychom nepodléhali mediální štvanici a četným hoaxům a abychom při hodnocení migrační otázky vycházeli z důvěryhodných zdrojů.

Mezi odpůrci imigrace vynikl „renomovaný politolog a ekonom“ Alexander Tomský, jak jej v úvodu pořadu titulovala paní Jílková. Tento „odborník“ tvrdí, že Evropa páchá sebevraždu mimo jiné i prostřednictvím „pachatelů dobra“, míněno těch, kterým není lhostejný osud trpících lidí. Tomský zavrhuje „kult všeobecného lidství“, taktéž i ženevské konvence, a tvrdě brojí proti migraci v rámci odlišných kultur. Tím de facto s neskrývaným rasismem říká, že existuje jedna kultura, která je nadřazena druhé. Tato idea byla již v minulosti dotažena do naprosto hrůzných konců, a to i v podobě osvětimských pecí.

Konfrontoval jsem Tomského s tím, že je sám politickým emigrantem a že nemůže toto právo odpírat druhým, notabene když prchají z nesrovnatelně nehostinnějších podmínek, než kdysi utíkal on. Dozvěděli jsme se, že ho k emigraci přemluvila maminka a že migrace v rámci jedné kultury je zcela legitimní. Na mou námitku, že spousta lidí na Blízkém východě opouští nakvap své domovy kvůli islamistické hrozbě, které se my zde v Evropě sami obáváme, Tomský odvětil, že o tom bychom mohli debatovat celé hodiny; tedy sám narazil na mantinely své hysterické arogance.

Zůstává poněkud záhadou, proč jsou do veřejnoprávního média zváni lidé, jejichž názory podle mého soudu souzní s otevřeným rasismem a fašismem, a kteří jsou nadto považováni za renomované odborníky. Nebo že by to byla specialita pouze pořadu „Máte slovo“? Nikoliv.

Vytisknout