Evropská uprchlická krize "potrvá nejméně dvacet let", tvrdí britská ministryně

6. 11. 2015

Toto prohlášení přichází v době, kdy EU předpovídá, že krize teprve vyvrcholí a do konce roku 2017 dorazí tři miliony lidí. Ekonomický přínos, v nějž mnozí doufali, bude patrně zatím zanedbatelný.

Podle Greeningové ruská intervence povede k útěku dalších lidí ze země a více se jich bude snažit dostat do Evropy, v níž spatřují jedinou naději.

Británie dosud očekávala, že syrská krize skončí v řádu let, ale nyní předpokládá, že potrvá dekády, než bude ukončena.

"V 80. letech čas strávený na útěku před konfliktem činil zhruba osm let, zatímco dnes se odhaduje na zhruba dvacet let," vysvětlila ministryně. "Takže nestačí prostě poskytnout jídlo a vodu a uprchlické tábory, kde mohou lidé žít. Pokud budou lidé uprchlíky dvacet let, potřebují dobré vzdělání pro své děti a práci a živobytí pro sebe. Je nyní jasné, že pokud je v tom nepodpoříme, přijmou dlouhodobější rozhodnutí, což znamená opustit region navždy."

Evropská komise tvrdí, že v roce 2016 lze očekávat dalších 1,5 milionu lidí, ve srovnání s milionem letos, plus dalších 500 000 v roce 2017. Tím se počet obyvatel v Evropě zvýší o 0,4 %.

Příliv uprchlíků vyvolá v jednotlivých zemích "významné potíže" a "politické a sociální napětí".

V protikladu k nadějím některých německých politiků analýza tvrdí, že azylanti budou mít jen malý přínos pro ekonomiku na kontinentě. Na druhé straně příchod mnoha mladých lidí rozšíří nabídku pracovní síly a částečně kompenzuje demografické stárnutí.

Zpráva nicméně poukazuje na to, že uprchlíci mají menší šanci nalézt práci, než ekonomičtí migranti. Ti kdo jsou v současné vlně mají zřejmě menší kvalifikaci a mohou čelit zdržení při vstupu na trh práce kvůli statutu žadatelů o azyl. Uprchlíci zpravidla berou hůře placené práce a v dlouhodobém výhledu mají vyšší nezaměstnanost, než ekonomičtí migranti.

"Výsledky na trhu práce tedy zásadně závisí na tom, jak rychle a jak dobře jsou uprchlíci integrováni," konstatuje zpráva.

Z krátkodobého hlediska příchod uprchlíků stojí některé země jako Švédsko až 0,5 % HDP, což je více, než okamžitý ekonomický přínos.

Celkově v Evropě může příchod uprchlíků zvětšit objem ekonomiky o 0,25 %. Nicméně to je méně, než činí nárůst populace, což "implikuje malý, negativní dopad na HDP na hlavu během tohoto období."

V Německu se očekává do roku 2020 růst HDP o 0,5 %, zatímco populace se zvýší o 1 %, a vznikne silnější tlak na pokles reálných mezd.

S ohledem na to šéf Evropské komise Jean-Claude Juncker vyzval k přehodnocení pravidel tak, aby uprchlíci mohli začít pracovat už během období, kdy je vyřizována jejich žádost o azyl.

Podrobnosti v angličtině: ZDE

Vytisknout