Ruské spekulace o leteckých haváriích přestávají být zábavné

6. 11. 2015 / Karel Dolejší

Šamir tvrdí, že v dané oblasti probíhají "vzdušné souboje".

Podle Šamira "izraelští a západní blogeři" spojují havárii s manévry Blue Flag 2015, jichž se účastní letectva USA, Polska, Řecka a Izraele. Tyto manévry se ovšem primárně konaly v údolí Arava ZDE. Jedná se o území u hranice Izraele a Jordánska v oblasti přiléhající k Rudému moři ZDE. Letoun společnosti Kogalymavia ovšem zmizel z radaru a zřítil se v severní části Sinajského poloostrova ZDE. Letoun odstartoval z letoviska Šarm aš-Šajch ZDE, z radaru zmizel 50 km severovýchodně od města Nechel ZDE a zřítil se nedaleko města Hasna ZDE.

Manévry zmiňované Šamirem byly vedeny z letiště Ovda ZDE a probíhaly vesměs západně od kibucu Neot Semadar ZDE.

Vzdálenost mezi Neot Semadarem a Šarm aš-Šajchem činí 247 km, mezi Neot Semadarem a Nechelem 125 km. Z Neot Semadaru do Hasny je to vzdušnou čarou 129 km. Pohraniční lokalita Kadeš je od Hasny vzdálena 73 km. Uvažujeme-li nepřesnost dostupných údajů o lokaci manévrů, je třeba stejně předpokládat, že pokud by měl být ruský letoun zasažen přibližně tam, kde zmizel z radaru, a to raketou odpálenou z prostoru, kde ještě mohly probíhat zmíněné mezinárodní manévry, tedy např. z oblasti Kadeš, raketa by musela stále urazit dráhu nejméně 50 km dlouhou. Nejmodernější izraelská raketa pro manévrový boj, Python 5, ZDE má dosah 20 km, kdežto raketa středního doletu Derby ZDE má dosah 50 km. (ZDE, ZDE.) Pokud by mělo dojít k zásahu ruského letounu izraelskou raketou v prostoru, kde letoun zmizel z radaru, jednalo by se o střelu Derby na samé hranici doletu. Pokud by mělo jít o americkou raketu, střela středního doletu AIM-120 ZDE má ve verzi D dosah až 180 km, starší verze C stále něco přes 100 km.

Možnost, že by ruský letoun sestřelila izraelská raketa, lze z technických důvodů téměř vyloučit.

Co víme o průběhu manévrů? Výšeuvedený izraelský zdroj se zmiňuje o "odpalování simulovaných zbraní" a testování leteckého personálu, nikoliv zbraní. Další zdroj hovoří o "společném plánování, zaměřování a koordinaci řízení a velení" ZDE. Účastníci měli nacvičovat noční lety, doplňování paliva ve vzduchu, vyhodnocování výsledků bombadování a cvičné souboje. Cvičné souboje ovšem nezahrnují odpalování raket, probíhají "nasucho" (raketami se střílí na cvičné terče). Podle oficiální zprávy o manévrech ZDE nácvik vzdušných soubojů probíhal ve druhém týdnu - tj. po havárii ruského letounu.

Na zveřejněných fotografiích ZDE jsou letouny F-16 všechny vybaveny raketami krátkého doletu, rakety středního doletu vidíme pouze na jednom ze strojů F-15.

Israel Šamir tvrdí, že izraelské a americké letouny imitovaly vzdušné souboje 20 km od místa, kde byl zničen ruský letoun. Kdokoliv, kdo umí zacházet s primitivními mapovými aplikacemi či s obyčejnou podrobnou mapou Sinajského poloostrova, se může snadno přesvědčit, že se jedná o zcela neudržitelné tvrzení.

Ruský letoun letěl v takové výšce, že ho nemohli sestřelit islamisté, píše Šamir. To je ovšem pravda - ke katastrofě došlo na letové hladině nejméně 9 500 metrů, kam nedosáhne žádný přenosný protiletadlový systém, kterým by mohli teroristé disponovat. Jiná věc je, že vzdálenost od manévrů k místu havárie je mnohem větší, než Šamir tvrdí. A nic nenasvědčuje tomu, že by letouny účastnící se manévrů odpalovaly "ostré" rakety, tím spíše, pokud vzdušné boje nacvičovaly teprve v druhé polovině programu.

Konečné slovo v dané věci budou mít samozřejmě specialisté zkoumající vrak letounu. Pokud letadlo zničil výbuch, bude z trosek zcela zřejmé, zda je zasáhl výbuch z venku, nebo zevnitř. Zkoumání ovšem zabere jistý čas.

Mezitím se otevírá prakticky neomezený prostor neseriózním spekulacím ruské propagandy.

Vytisknout