4. 11. 2015
Konflikt v Sýrii do sebe vtáhl hlavní světové mocnosti, z nichž některé podporují a jiné odmítají prezidenta Bašára Asada. Asadova rodina vládla Sýrii déle než čtyři dekády, ale jak se dostala k moci?, ptá se Neil Quilliam.
Háfiz al-Asad byl architektem moderní Sýrie. Po dekádách převratů a protipřevratů využil své sítě známostí, kterou vybudoval na pozicích velitele letectva a ministra obrany, a v roce 1970 se chopil moci.
Aby svou pozici udržel, Háfiz vytvořil systém založený na zásadě "Rozděl a panuj", a personalizoval moc do té míry, že jen on sám držel stát pohromadě. Jeho následník zdědí slabou vládu a státní instituce.
K převzetí moci byl určen nejstarší syn Basil. Ale jeho smrt při autonehodě v roce 1994 přivedla k nástupnictví bratra Bašára. Když v roce 2000 po smrti otce převzal moc, mnozí očekávali, že bude pokračovat v otcově stylu, ale ukázalo se, že nikoliv.
Původně musel spolupracovat s otcovou sbírkou revolučních lídrů - mnozí z nich vedli klíčové státní instituce, jako bezpečnostní služby a armádu, po desítky let. Ale aby prosadil svou nezávislost, pomalu je odsunul stranou ve prospěch vlastní uzavřené skupiny poradců.
Klíčová ministerstva a státní agentury byly ve většině případů pod kontrolou Háfizových spojenců od 70. let.
Ačkoliv tyto instituce byly politicky slabé, sloužily jako důležitý nástroj patronáže a poskytovaly životně důležitou vazbu mezi prezidentským úřadem a základnou politické podpory. Státní instituce proto ztělesňovaly silný smysl pro loajalitu mezi zaměstnanci i klienty a tak představovaly pevnou oporu státu.
Když Bašár odstavil otcovy přátele, do úřadů dosadil vlastní z okruhu městské elity a podkopal integritu klíčových institucí.
Háfiz se dostal k moci spolu s generací lídrů, kteří vzešli většinou z venkovských provincií a udržovali si úzký kontakt se svou politickou základnou. Naproti tomu vnitřní kruh Asadových spolupracovníků byl v zásadě tvořen dětmi elity - generací vychovanou ve městech, bez jakýchkoliv jiných vazeb, než jejich vlastní koncentrická vlivová síť.
Míra Bašárovy kontroly byla od počátku nepokojů v březnu 2011 předmětem mnohých debat. Existovaly otázky, zda byl Bašár vystaven nevhodnému vlivu "baronů" a členů rodiny, jako jeho bratr Mahir, sestra Bušra a její zesnulý manžel Šavkat.
Mnozí dospěli k závěru, že Bašár je přirozený reformátor a má v úmyslu otevřít Sýrii světu, ale je omezen otcovou mocenskou klikou.
To bylo zjednodušené hodnocení. Bašár si pečlivě pěstoval vztahy s řadou západních novinářů, akademiků a politiků, kteří mu pomohli, aby vypadal přístupný, sympatický a přemýšlivý. O čtyři roky později není v této debatě co řešit.
Podrobnosti v angličtině: ZDE
Vytisknout3.12. 2015 / Bohumil Kartous
Velká událost se stala. Syrský diktátor Bašár Asad dal ČT interview. Titulky v českých médiích od té doby v podstatě papouškují slova člověka, který se podle hodnověrných důkazů neštítí shazovat barelové bomby na civilní obyvatelstvo v oblastech, kte...