Už vím, jak páchli lidi v koncentrácích...

29. 9. 2015

Viděl jsem dospělé chlapy brečet jak malé holky, viděl jsem bosé ženy s promoklým miminem v náručí, které běžely nocí, v dešti blátivou oranicí, viděl jsem lidi, kteří neměli sílu jít dál, viděl jsem začátek porodu na zablácené silnici, viděl jsem děti bezvládné jako mrtvolky, viděl jsem děti lámající si ruce, když se nechtěly pustit tatínků, viděl jsem lidi omdlévající vyčerpáním, viděl jsem starce zpola neseného dcerou, viděl jsem zoufalství matek, kterým se ztratilo bejby v tisícovém davu, viděl jsem padat lidi přes policejní zátarasy, viděl jsem lidi smějící se uprostřed tragédie. Už vím, jak páchli lidé v koncentrákách, vím jaké to je, když jsou lidé vděční za mokrou, špinavou deku nebo za to, že s nimi jednáte jako s člověkem. Slyšel jsem hodně pláče a hodně, hodně moc poděkování, píše na Facebooku Tomáš Novák.

Vytisknout

Obsah vydání | Úterý 29.9. 2015