Uprchlická krize je příležitostí pro Evropu se dále rozvíjet

25. 9. 2015

Chaotický způsob, jímž Evropa reaguje na uprchlickou krizi, je často a právem kritizován. Jenže co takhle se na to podívat pozitivně? píše Natalie Nougayrède v deníku Guardian.

Navzdory záporným titulkům se Evropa pomalu pohybuje kupředu. Vnitřně se vyvíjí. Z vnějšího pohledu byla donucena začít brát vážně své geopolitické prostředí. Evropa si pomalu začíná uvědomovat, že dokáže překonat mnohonásobné krize pouze potud, pokud bude vystupovat jako aktivní činitel v historii, nikoliv jako pasivní objekt.

Poučením z nynější situace také je, že Evropa musí předvídat, nestačí jen na poslední chvíli reagovat. Evropa musí jednat strategicky.

Přidejte si prosím Britské listy mezi oblíbené na Facebooku ZDE

Krize jsou pro Evropu vždycky příležitostí. A dochází k vývoji. Polsko, největší země ve středovýchodní Evropě, se odtrhlo od skupiny zemí odmítající uprchlické kvóty a oznámilo, že přijme více uprchlíků, než kolik jí původně určila Evropská komise.

Tato změna postoje je možná důsledkem silných signálů z Německa, ale také důsledkem realizace, že Polsko jednoho dne bude velmi rádo, pokud mu Evropa pomůže s vlnou ukrajinských uprchlíků. Polsko je také citlivé na hrozy, že by mu mohla být snížena hospodářská pomoc z EU. Jde mu také o dobré polsko-německé vztahy.

Úspěchem je také, že se tento týden poprvé prosadilo většinové hlasování v EU. Přišly sice protesty, především od Slováků, ale smlouvy jsou smlouvy. Přijetí většinového hlasování je pokrok. Ano, většina si vynutila solidaritu, ale princip evropské solidarity byl podpořen jako strategická priorita.

Uprchlická krize také začala znamenat, že se Evropané zbavili své sebestřednosti. Uvědomili si, že nežijí v bublině. EU chce pracovat za mír v Sýrii, za narovnání poměrů v Libyi, chce spolupracovat s Tureckem a zahájit dialog se subsaharskými státy. Všechno je to důsledkem uprchlické krize.

Jestliže, jak varuje předseda Evropské komise Donald Tusk, "největší vlna uprchlíků teprve přijde", očekávejme další záběry zoufalých rodin pod policejním útokem slzným plynem, další ploty a ozbrojenou policii. Ale právě proto, že takové scény jsou zostuzením Evropské unie a protože většina Evropanů se na ně dívá a říká "takhle se přece my nechováme", dochází ke kolektivnímu uvědomění, že se věci musejí změnit.

Nakonec jde o to, v jaké společnosti chceme žít a jaký obraz chce Evropa o sobě šířit do světa. Přiznejme si to, jsme bohatí a máme štěstí. Globálně vzato představuje EU 7 procent světového obyvatelstva, 25 procent světového HDP a 50 procent sociálních dávek. Evropa světu poskytuje 65 procent rozvojové pomoci a více než 50 procent humanitární pomoci. Evropa má jedno z nejvyšších HDP na jednoho obyvatele a nejmenší nerovnost. Je to přístav stability a respektu pro individuální práva.

Evropa je neustále se rozvíjející projekt založený na sdílení suverenity. Pohlédněte bedlivě a nenajdete jediného vedoucího evropského politika, který by chtěl vstoupit do historie jako ten, kdo zlikvidoval to, čeho bylo dosaženo za 60 let.

To a mnoho gest solidarity od evropských občanů, kteří se chtějí chovat slušně, ne sobecky, je důvodem, proč tato krize nebude koncem Evropy.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Evropská unie | Imigrace do Evropy
Vytisknout

Obsah vydání | Pátek 25.9. 2015