Ali

25. 9. 2015

Přidejte si prosím Britské listy mezi oblíbené na Facebooku ZDE

Chodím pomáhat uprchlíkům na Hlaváku, píše na Facebooku Markéta Hrbková o svědectví Zuzky Schreiberové. Minulý týden jsem šla vyzvednout jednoho z hotelu. Někteří moji přátelé, když slyší, že za nimi chodím do hotelu, se diví, že nemám strach tam jít, ale já se jim vždycky směju, že jediné násilí, které se tam odehrává, páchám já, když je tahám z postelí.

Dneska jsem takhle šla vyzvednout Aliho, uprchlíka, který žil dlouho v Sýrii, ale pocházel z Iráku, přímo z oblasti ohrožované Islámským státem.

Vešla jsem, zvědavá, jaký bude. Ale má touha po exotice byla zklamaná – z lůžka na mě koukal oplácaný kluk v džínách s brejličkama, působil trochu jako šprt. Tipovala jsem ho na ajťáka a skutečně jím byl. Jeho telefon byl plný moderních západních kapel a filmů.

Vyprávěl, že v té jejich části Iráku už musí mít všichni mladí muži plnovous, ženy musí být zahalené, za cigarety hrozí bičování a za tajné pití alkoholu dokonce smrt. Rozhovor kluka s holkou představuje také smrtelné nebezpečí.

Celou rodinu, rodiče a tři sourozence má v Iráku. Všichni jsou vysoškolsky vzdělaní, ale co je jim to platné…

Když jsem jej doprovázela na vlak, smutně se se mnou rozloučil a podal mi české peníze, které mu zbyly. Ať s nimi prý můžeme pomoct i dalším.

Vytisknout