Dětští uprchlíci ze Sýrie: Máte pocit, že přišli o srdce

28. 9. 2015

(Česká republika děti ze Sýrie vězní.)

Dívka: Maminko, prosím tě, nech mě mluvit samu za sebe!

Kluk: Nikdy v životě jsem nebyl uprchlík. A když jsem slyšel o palestinských uprchlících, říkal jsem si, "co to znamená, to slovo 'uprchlík'"?

Dívka: Často jsem viděla zavražděné malé děti. Krev z nich tekla po podlaze.

Jiná dívka: A toho dne jsem viděla, jak přede mnou rozsekávají lidi na kusy. Ano, bála jsem se a začala jsem brečet.

Dívka: Někdy mám sen, že někam nesu mrtvolu.

Kluk: Z naší vesnice je teď poušť. Přiletělo sedm letadel a shodilo čtyři nebo pět bomb. A to tu vesnici zničilo až k horizontu.

Dívka: Přilétala letadla a bombardovala nás a byli jsme zraněni kusy šrapnelu. Proto jsme ze Sýrie odešli.

Jiná dívka. Některé děti, v důsledku toho, co všechno viděly, v Sýrii a tady, jsou ve stavu šoku. Máte pocit, že přišly o srdce.

Kluk: Život v táboře je těžký. Velmi těžký. Těžký.

Jiný kluk: Jsem tady už asi deset měsíců.

Dívka. Nelíbí se mi to tady. Lepší to bylo v Sýrii.

Jiná dívka. V Sýrii jsme večer chodili ven. Tady jsme pořád jen tady. Nikam nechodíme.

Kluk: Říkají, že na tomto území nikdo nikdy nebydlel. Že tady nikdy vůbec nepršelo.

Dívka: Slunce. To je často nejproblematičtější.

Kluk: Nejhroznější jsou tady záchody.

Jiný kluk: Teda, chci říct, nikdy jsem předtím neviděl žlutou vodu. Tady je voda všech barev.

Kluk: A ten prach. Lidi, co mají alergii, dostávají astma.

Dívka: Když jdete k doktorovi, řekne vám: Léky nemáme.

Kluk: Stýská se mi po kamarádech v Sýrii.

Dívka. Měla jsem spoustu kamarádek. Tady nemám nikoho.

Kluk: Nevím, jak bych se mohl se svými kamarády v Sýrii spojit. Nevím, co s nima je.

Dívka: Sním o tom, že se vrátíme. Zároveň bych asi chtěla zůstat tady. Tady jsem si našla nové přátele, život je jiný, mám tady potíže.

Kluk: Takže já teď už vím, co znamená slovo "uprchlík". Že opustíte vlastní zemi, Sýrii, a přijdete do cizí země, kterou neznáte. A tak tam bydlíte a máte potíže.

Dívka: Když se ráno vzbudím, jdu do školy. A když se vrátím, naobědvám se a dělám úkoly.

Kluk: No, školní vyučování tady není syrské. Jejordánské. A my nejsme zvyklí na jordánské vyučování, jsme zvyklí na syrské.

Jiný kluk: Byla to moje vlast. Raději jsem chodil do školy tam. Mám svou vlast rád.

Kluk: Strašně bych se chtěl vrátit do Sýrie a doufám, že to brzo bude možné.

Dívka: Chci se stát lékařkou. Samozřejmě v Sýrii.

Jiná dívka: Chci se stát lékařkou a vrátit se do Sýrie.

Jiná dívka: Jestli se nebudu moci stát chirurgem, chci se stát právničkou, která bude hájit lidská práva. Práva lidí, práva dětí, jak by se s nimi mělo zacházet.

Kluk: Jediné, co chci, je být důležitým členem společnosti. Například lékařem a aby mě všichni znali.

Dívka: Ráda bych se vrátila do Sýrie. Ale když o to požádám maminku, ona mi to nedovolí.

Kluk: To slovo "uprchlík" je opravdu zvláštní.

Sýrie | Imigrace do Evropy
Vytisknout

Obsah vydání | Pátek 25.9. 2015