Evropský summit o uprchlících nedosáhl ničeho

24. 9. 2015

Evropští šéfové vlád se ve středu večer sešli v Bruselu ve snaze ukončit dlouhé měsíce vzájemného obviňování ohledně uprchlické krize, avšak nebyli schopni se dohodnout o společné politice. Bylo zjevné, že jsou neschopni zvládnout a zorganizovat tento mimořádný stav.

Vrcholná schůzka v Bruselu nerozhodla o ničem kromě toho, že bude poskytovat peníze humanitárním organizacím a tranzitním zemím, do nichž přišly miliony syrských uprchlíků, a zintenzivní do listopadu proces identifikace uprchlíků a braní otisků prstů v Itálii a v Řecku.

Apely, aby evropské armády začaly kontrolovat hranice Řecka nebyly vyslyšeny. Polský předseda summitu vyjádřil nepřímou kritiku německé kancléřky Angely Merkelové i Evropské komise a varoval, že se uprchlická krize může ještě hodně zhoršit. Tusk tvrdil, že je nutno "změnit naši politiku otevřených dveří".

Turecko, které je hlavní zdroj Syřanů, kteří se snaží přestěhovat do Německa, bylo identifikováno jako úhelný kamen jakékoliv strategie pro zvládnutí uprchlické krize. Ukázalo se však, že Ankara za spolupráci vyžaduje vysokou cenu.

Hlavním problémem summitu byl rozkol mezi vládami střední Evropy, které protestovaly proti Německu a Francii poté, co Berlín a Paříž si v úterý vynutily nový systém povinných uprchlických kvót. Hovořilo se o bojkotu a o možnosti vzít Evropskou unii k soudu.

Maďarský premiér Viktor Orbán varoval Merkelovou před "morálním imperialismem". Argumentoval, že jestliže Řecko není schopno uzavřít své hranice s Tureckem, měla by to udělat celoevropská armáda. Přiznal, že pro tento návrh nemá žádnou podporu, a dodal, že mu zůstávají dvě možnosti: udržovat žiletkový plot na hranicích se Srbskem a Chorvatskem, anebo posílat všechny uprchlíky, kteří přijdou do Maďarska, rovnou do Rakouska. Rakouský kancléř Werner Faymann odpověděl, že by Orbán měl uprchlíky do Rakouska posílat a zbourat svůj plot. Chorvatský premiér Zoran Milanović řekl ve středu Orbánovi v Bruselu: "Děkuji, mým jménem nemusíte hájit křesťanství v Evropě."

Merkelová zdůraznila: "Budovat ploty mezi členskými státy není řešením. Podmínky pro komplexní řešení dosud nenastaly."

Merkelová poukázala na to, že klíčem ke krizové strategii je Turecko a Juncker řekl, že se shromáždí miliarda euro pro Ankaru.

Avšak Tusk, který se právě vrátil z Turecka, varoval, že peníze "nejsou tím velkým problémem. Věc není tak jednoduchá, jak se očekávalo."

Turecký premiér Ahmet Davutoğlu požaduje za možnou spolupráci Turecka velké ústupky od Evropské unie. Navrhuje, aby EU a USA vytvořily nárazníkovou bezletovou zónu v severní Sýrii o velikosti 80x40 kilometrů.

To by ochromilo kurdské milice, které v severní Sýrii bojují proti Islámskému státu a umožnilo by to Ankaře začít posílat domů některé z dvou milionů uprchlíků na tureckém území. Kurské milice spolupracují s bojůvkami Kurdské dělnické strany (PKK), která už třicet let bojuje proti Turecku. Ankara obnovila tento konflikt letos v červenci poté, co vládnoucí Strana spravedlnosti a rozvoje (AKP) přišla ve volbách o svou parlamentní většinu.

"Je mnoho lidí, kteří zpochybňují upřímnost motivů Turecka," řekl vysoký činitel EU. "Turecko nenabízí nic moc."

Turecku by bylo možno nabídnout volný vízový přístup pro Turky, kteří chtějí pracovat v Evropě. ale zejména východoevropské vlády, které používají protimuslimskou rétoriku, by to zřejmě nepřijaly.

Merkelová řekla: "Vyřešit problémy externí hranice EU nebude možné bez Turecka."

Dosud snad nikdy nebyli vedoucí činitelé EU tak rozhádaní. A dosud snad nikdy nebylo důležitější vypracovat společnou politiku a ukončit hašteření z posledních měsíců. Výsledky schůzky byly mizivé a tytéž problémy budou dominovat příštímu summitu za tři týdny.

Češi, Slováci, Maďaři a Rumuni zuří, že byli přehlasováni v nejtoxičtější otázce v národní politice v Evropě.

Uprchlická otázka má potenciál likvidovat vlády a pravděpodobně povede k změně vlády směrem k ultrapravici v Polsku příští měsíc. Varšava hlasovala v úterý pro uprchlíky, ale v nadcházejících volbách v Polsku zřejmě zvítězí ultrapravice.

Summit se snažil vytvořit "Pevnost Evropu" prostřednictvím financí. Politikové přislíbili stamiliony eur pro tranzitní země a pro mezinárodní humanitární organizace a až 1 miliardu euro pro Turecko.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Vytisknout

Obsah vydání | Čtvrtek 24.9. 2015