V čem se mohou Řekové od Argentinců opravdu poučit

16. 7. 2015 / Karel Dolejší

Lekce, kterou si mohou vzít Řekové z finanční historie Argentiny, není ta, již jim předepisují příznivci bankrotu za současných velmi nepříznivých mezinárodních podmínek. To ale neznamená, že by se nenašla jiná, mnohem užitečnější.

Kdysi vzorný žáček "programů strukturálního přizpůsobení" Mezinárodního měnového fondu, Argentina postupně nalezla cestu, jak se z finančního chomoutu vyplést. Neudělala to jistě ideálně, když nedávno podruhé zbankrotovala. Ale také není vůbec nutné, aby Řecko šlo slepě v jejích stopách.

Hlavní zpráva zní: Z finančního chomoutu se lze vymanit. A druhá zpráva, která řeckou kauzu od argentinské ostře odlišuje, zase zní jako naprostá travestie stereotypní levičácké propagandy: Vůbec nejlepším spojencem, jakého dnes Athény mají v boji s tvrdými požadavky věřitelů, je Mezinárodní měnový fond.

Pokud se podaří dosáhnout odkladu alespoň části dluhu a alespoň na pár let, situace bude vypadat lépe, než jak se právě jeví: A nikdo nemůže říci, co všechno se ještě stane, než odklad vyprší.

"But we'll live to fight another day!" ("Ale budeme žít, abychom bojovali další den!"), říkali prý Řekové Byronovi, když opouštěli bojiště a ustupovali před Turky. Britský lord si nad nimi zoufal, neb mu takový postup ve válce o nezávislost nepřipadal dost vznešený a hodný potomků antických vzorů.

Ani mě to nikdy neoslňovalo. Ale znepokojen jsem začal být teprve v okamžiku, kdy to vypadalo, že Řekům přestalo být jedno, jestli se dalšího dne vůbec dožijí.

Po Byronově smrti (a pak ještě mnohokrát) nakonec zvítězili - třebaže nikoliv s pompou, kterou jim předepisovaly scénáře vznikající v hlavách posedlých řeckou tragédií.

Vytisknout

Obsah vydání | Čtvrtek 16.7. 2015