Schulz Aténám: Výstup z eurozóny znamená výstup z EU

22. 6. 2015

Členské státy EU mají nárok na takzvanou podporu platební bilance, pokud jeho nedoplatky dosáhnou znepokojivých rozměrů a nemohou je refinancovat na kapitálovém trhu. Tento nástroj je omezen na členy, kteří nejsou v eurozóně a nemohou spoléhat na ochranu ESM (European Stability Mechanism, lidově euroval, záchranný fond finanční pomoci pro země platící eurem). Legálně mohou státy odejít pouze z Evropské unie; odchod z eurozóny není smluvně předpokládán.

Podle FAS měla EU komise řecké vládě již ve čtvrtek předat další harmonogram pro dohodu o reformním programu. V Bruselu bylo sobotu pouze uvedeno, že v tento den nebyl žádný návrh předložen, k žádnému obecnému dementi ale nedošlo. Bruselské úřady od Řecka podle FAS požadují, aby Atény dosáhly ročních úspor nebo dodatečných příjmů ve výši 2,5 procenta svého ekonomického výkonu, tedy 4,5 miliardy EUR. Každé jedno procento (1,8 miliard EUR), musí být dosaženo prostřednictvím strukturálních reforem v důchodovém systému a vyššími příjmy z DPH.

Harmonogram komise je takovýto: Atény převezmou v nadcházejícím týdnu krajní body věřitelů a podloží je důvěryhodnými reformními závazky. Poté nechá Řecko reformy schválit parlamentem. Do poloviny července rozhodnou státy eurozóny (v pěti případech i jejich parlamenty, včetně Spolkového sněmu) o vyplacení 3,7 miliard EUR z probíhajícího programu, o jeho prodloužení nejméně do září a o finančním navýšení.

Podle představ EU by mohlo být podle novin cca šest z celkových jedenácti miliard EUR, které původně byly určeny na rekapitalizaci řeckých bank, přesměrováno. Tak by bylo možno získat několik měsíců – a tím i čas k jednání o třetím pomocném paketu. V této souvislosti by se také mělo jednat o restrukturalizaci řeckého dluhu. Komise se však vyjádřila jasně: Atény mohou v současné době očekávat jen nejasný příslib, nejprve musí splnit své sliby.

Šéfové největších EU institucí EU vypracovali podle informací magazínu "Spiegel" pro čtvrteční vrcholné setkání EU reformní projekt, se kterým bude eurozóna schopna lépe odolávat budoucím krizím.

Jedná se o reformu ve třech etapách, až po změny ve smlouvách EU. Vzhledem k řecké krizi se ale zdráhají vedoucí představitelé EU, prezident Jean-Claude Juncker, předseda Evropské rady Donald Tusk, předseda Evropského parlamentu Martin Schulz a prezident ECB a Euroskupiny, Mario Draghi a Jeroen Dijsselbloem, tento dokument již nyní prezentovat.

"Prezidentský dokument" předpokládá již v první fázi takové reformy, které je možno realizovat bez právních změn, píše časopis. Tak by měl Evropský parlament v budoucnu přinejmenším diskutovat o doporučeních v oblasti rozpočtové politiky jednotlivých zemí, možná i odhlasovat. Nacionální parlamenty by měly "dostat právo specifická doporučení pro konkrétní zemi schvalovat".

Ve druhé fázi má být podle informací časopisu "Spiegel", přes jednoduché zákony zajištěna ochrana úspor. Tak by mělo být zajištěno, aby při bankrotu banky nejprve ručili akcionáři a teprve potom poskytovatelé cizího kapitálu. "Majitelé drobných úspor mají být v Evropě lépe chráněni společným pojištěním vkladů."

Nejtěžší je zřejmě třetí fáze, ve které by mělo přijmout 25 EU zemí fiskální pakt, který by měl být zahrnut do smluv EU. To je obtížné vzhledem k tomu, že pro tyto změny bude nutno v některých zemích realizovat referenda.

Prezident sdružení Deutsche Sparkassen- und Giroverband (DSGV), Georg Fahrenschon, byl kritický k "Prezidentskému dokumentu". "Nemůžeme si představit, že vzhledem k ochraně našich vkladatelů a jejich zabezpečení, by bylo možno převzít závazky řeckých či jiných evropských bank," vysvětlil.

Podrobnosti v němčině ZDE

Vytisknout