Digitální svět ohrožuje duševní zdraví mladých lidí

6. 11. 2014

Britská zdravotní komise při dolní sněmovně britského parlamentu zveřejnila ve středu zprávu, z níž vyplývají závažná fakta o ohrožení dětí a mladých lidí násilným a sexuálním obsahem digitálního světa, kybreršikanou a jiných forem násilí zneužívajícího elektronické komunikace. Ohrožení postojů mladých lidí mladších 18 let představují webové stránky obhajující anorexii nebo sdílení intimních fotografií. Zpráva dává souhrn těchto negativních stimulů do souvislosti se zvyšující se mírou sebepoškozování a vážnými psychologickými problémy. "V minulosti jste mohli být terčem šikany nejspíše ve škole. Nyní děti provází toto nebezpeční mnohem dál než jen cestou domů. Je přítomné pořád. Pro některé děti to představuje nový zdroj stresu," říká Sarah Wollastonová, konzervativní předsedkyně komise a před tím praktická lékařka se 24 lety praxe. Zpráva nicméně uvádí, že nelze hodnověrně prokázat, že za varovně rostoucím počtem dětí vyhledávajících psychologickou pomoc (nárůst 25 až 30 % ročně) lze jednoznačně identifikovat rodící se digitální kulturu. Mezipartajní skupina zdravotní komise přesto považuje za potřebné, aby vláda provedla šetření tohoto vztahu právě kvůli potenciálnímu nebezpečí.

Zpráva je v některých ohledech velmi detailní. Kromě toho, že upozorňuje na zkušenost některých mladých lidí s digitálním obtěžováním a násilím namířeným vůči jejich osobě, zmiňuje přímou souvislost mezi problémy mladých lidí zatížených anorexií nebo sebepoškozováním a sociálními sítěmi nebo webovými stránkami, které takové vzorce chování podporují. Zpráva vyzývá ke společné akci ministerstva zdravotnictví a zdravotnického systému, společně s neziskovými organizacemi zaměřenými na tuto tématiku (Rada pro bezpečnost dětí na internetu), která by prověřila vliv sociálních médií.

Zpráva také oceňuje posun ve vzdělávání směrem k internetové bezpečnosti na všech úrovních anglického školství. Nicméně požaduje také, aby ministerstvo školství revidovalo vzdělávání o duševním zdraví na britských školách a "zajistilo, aby vztah mezi kyberšikanou a ochranou emočního stavu a duševního zdraví bylo výslovně zdůrazňováno."

Wollastonová zdůrazňuje obavy z toho, že tzv. "sexting", sdílení fotografií a videí s intimním obsahem, může být velmi nebezpečný zejména pro bezbranné mladé ženy, přesvědčované k pózování pro sexuálně stylizované fotografie, které jsou následně velmi účinně šířeny. Některé z nich jsou následně obtěžovány. Sexting se stal na některých školách zcela běžným způsobem komunikace, říká Wollastonová, a požaduje, aby školy na toto nebezpečí upozorňovaly. V souvislosti s násilnými hrami upozorňuje na roli rodičů a jejich povinnost sledovat, co jejich potomci v digitálním prostoru dělají.

Lucie Russelová, ředitelka kampaní v charitativní organizaci Young Minds, poukazuje na konkrétní stránky, jako je TumbIr, kde je shromažďován obsah považovaný za spouštěč sebepoškozování a požaduje, aby provozovatelé těchto stránek udělali co je v jejich silách k omezení tohoto obsahu. Postoj zdravotní komise v této věci podporuje. Zpráva vykresluje chmurný stav, na jehož pozadí rostou čísla dětí vyhledávajících pomoc, často zápolících s její nedostupností, případně s tím, že budou odloučeni od domova a internováni v ústavech. Služby poskytující tuto pomoc zápolí s rozpočtovými škrty. Kritéria pro poskytnutí pomoci byla zpřísněna a ze 4 000 tisíc žádostí ročně je tak akceptována pouhá polovina.

Prezidentka Royal College of Paediatrics and Child Health Hilary Cass, že nedostatky řešení tohoto problému zakládají na skrytou epidemii.

Poznámka Bohumila Kartouse: I podle českých učitelů existuje mezi dětmi rostoucí míra kyberšikany a dalších patologických projevů v chování. Autor se nedávno setkal s případem dívky, která zveřejnila naivně znějící videonahrávku (bez sexuálního obsahu), která se stala předmětem šíření a zesměšňování na českém internetu. Dívka se ocitla pod obrovským emočním tlakem, zejména v prostředí své školy. Shodou okolností jde o dívku, která je zatížena dalšími problémy a podle její učitelky jí situace způsobila velmi vážné psychické problémy. Na české scéně se této problematice věnují paradoxně jen velcí hráči na poli internetových technologií (jako součást strategie jejich korporátní společenské odpovědnosti), kteří školám nabízejí své vlastní učební materiály, workshopy pro učitele a další vzdělávací obsah. Existují i projekty, které čerpají peníze z grantových prostředků, mezi nejvýznamnější patří Národní centrum bezpečnějšího internetu. Pedagogická fakulta Univerzity Palackého v Olomouci, právě ve spolupráci s jedním z internetových vyhledávačů, provedla průzkum mezi dětmi ve věku 11 -- 17 let, z nějž vyplývají závěry v lecčems podobné zprávě britské parlamentní komise. S kyberšikanou má osobní zkušenost více než polovina respondentů, více než 11 % z nich někdy sdílelo vlastní obnažené fotografie. Je otázka, do jaké míry jsou výsledky spolehlivé, jelikož průzkum obsahuje otázky úzce související se soukromím respondentů, notabene dětí, a ochota odpovídat na dotazy podobného typu může být tímto faktem zatížena. Ministerstvo školství v současnosti připravuje Strategii digitálního vzdělávání 2020. Ta bezpečnost na internetu a prevenci obsahuje jako jedno z témat. "Domnívám se, že oblast bezpečnosti jako takové je v českém prostředí relativně dobře pokryta, je tu řada projektů, které se tématem zabývají. Problém je najít správnou cestu a metodu vzdělávání v této oblasti," říká Ondřej Neumajer z Pedagogické fakulty UK v Praze, který se vznik strategie koordinuje. Velmi problematické je, že neexistují dostatečná fakta o tom, kdo je vlastně vlivným činitelem v prevenci proti těmto jevům. Dá se pouze předpokládat, že jako v mnoha oblastech vztahujících se k osobnostnímu rozvoji dětí hraje mnohem větší roli rodina než škola. Je tedy možné, že ani zvýšené úsilí vzdělávacího systému ke zlepšení nepovede. Zjištění tohoto vztahu je nutné, pokud má být nalezeno funkční řešení a pokud má být podpora správně směřována.

Celý text Guardianu ZDE.

Vytisknout