Účet za Europu Jagellonicu je nikoliv 31 mil. Kč, ale 44,8 mil. Kč - a další drobná překvapení Jiřího Fajta

30. 6. 2014 / Štěpán Kotrba

Navrhovaný platový výměr doc. Jiřího Fajta přitom odpovídá jeho dosaženému vzdělání a profesní praxi a je stanoven podle mzdových předpisů, platných pro státní správu. Tarifní mzda generálního ředitele Národní galerie se vzděláním a praxí Jiřího Fajta přitom činí zhruba 80 000 Kč měsíčně, tj. přibližně čtyřnásobek průměrné mzdy zaměstnance téže instituce v roce 2013. Náplň práce, kterou ministr kultury Jiřímu Fajtovi předložil k podpisu, pak podle mých informací vychází výhradně ze zákonných povinností a odpovědností, které zákon ukládá všem statutárním zástupcům příspěvkových organizací v rezortu.

Podpis platového výměru a s ním související pracovní náplně je podmínkou nástupu Jiřího Fajta do funkce. Přestože pan Fajt tyto dokumenty doposud nepodepsal a vznesl k nim řadu výhrad, plánuje ministerstvo kultury tiskovou konferenci k jeho oficiálnímu nástupu na úterý 1. července ve 14.00 hodin. Přitom je další jednání o podmínkách jeho nástupu, respektive o splnění zákonných předpokladů k němu, naplánováno teprve na dnešek, tj. na pondělí 30. června 2014 na 15.00 hodin v Nostickém paláci. Navíc podle dvou navzájem nezávislých svědectví byly názory doc. Fajta na budoucnost Národní galerie, prezentované na pátečním setkání, šokující nejen pro dlouholeté úředníky ministerstva, ale zaskočeni jimi byli i lidé, které si ministr Herman přivedl na ministerstvo s sebou. Je to bizarní situace,

Je snad pan Jiří Fajt fotbalová primadona, o kterou usiluje prvoligový klub, aby pro sebe mohl vymáhat podmínky, jaké nemá v oblasti národních paměťových institucí, mezi které Národní galerie patří, žádný jiný ředitel? Nikoliv. V Německu, kde působí posledních čtrnáct let, se doc. Jiří Fajt podle veřejně dostupných informací nikdy nestal kmenovým zaměstnancem některé vysoké školy, muzea či galerie. Vždy pracoval jako vědecký spolupracovník na jednotlivých projektech, placených výhradně z grantových prostředků. Jeho tamní postavení jako soukromého docenta je podobné situaci stovek jiných odborníků, kteří se živí obdobným způsobem a v akademické obci nepředstavují žádnou elitu. V Čechách se za posledních čtrnáct let proslavil dvěma nesmírně předraženými výstavami, z nichž druhá skončila bez vědeckého katalogu a jejíž zahraniční reprízy ve Varšavě a v Postupimi skončily návštěvnickým fiaskem.

Za těchto okolností je pan Jiří Fajt prostě uchazečem o místo ve státní správě a jako s takovým by s ním měl ministr také zacházet. Je šokující, že podobný uchazeč dvakrát či třikrát odmítne podepsat zcela standardní dokumenty a přistoupit na tarifní plat, stanovený mzdovými tabulkami, a ministr s ním přesto znovu jedná. Tato situace bohužel svědčí o pramalém sebevědomí ministra a neuvěřitelném stavu v rezortu kultury.

Mezitím vycházejí najevo nové skutečnosti. Jednou z nejzajímavějších jsou dosud neznámé okolnosti financování projektu Europa Jagellonica. Když jsem poprvé uviděl závěrečný účet za výstavou Europa Jagellonica v Kutné Hoře v roce 2012, přestal jsem se divit důrazné neochotě bývalé ministryně Aleny Hanákové poskytnout mi k této záležitosti relevantní dokumenty, ačkoliv jí to přikazoval zákon č. 106/1999 Sb. o svobodném přístupu k informacím. Výsledný účet totiž činí nikoliv 31 mil. Kč, jak bylo dosud veřejně avizováno, ale 44,8 mil. Kč! Jinak řečeno: avizovaný a už tak nesmírně nafouknutý rozpočet byl ještě překročen o dalších bezmála 13 mil. Kč! Srovnejme dva dokumenty: původní rozpočet, který Galerie Středočeského kraje (GASK) předložila ministerstvu kultury na přelomu let 2011 a 2012 spolu se žádostí o dotaci ve výši přes 15 mil. Kč, a závěrečný účet, vystavený toutéž galerií 14. ledna 2013.

Původní rozpočet z počátku roku 2012 PDF

Na první pohled je zřejmé, že se předkladatelé žádosti opravdu nedrželi při zemi. Jen několik drobností: v původním rozpočtu nacházíme např. částku 6,2 mil. Kč na spotřebu materiálu, respektive na stavbu výstavního fundusu. Ve vyúčtování se sice tato položka snížila na 5,6 mil. Kč, ale i tak budí dojem, že projekt nemohl posuzovat nikdo, kdo někdy produkoval výstavu podobného typu. Znamenalo by to totiž, že paneláž výstavy musela být přinejmenším ručně zlacena plátkovým zlatem, neboť na srovnatelné výstavní ploše a při srovnatelném počtu exponátů lze i při velmi vysokých nárocích připravit fundus v celkové ceně (tj. materiál a práce) v rozsahu od 1,4 do 2 mil. Kč. Je tedy namístě se ptát, jaký materiál byl za oněch více než pět a půl milionu Kč pořízen a jak souvisel s instalací výstavy Europa Jagellonica.

Položku, která se v původním rozpočtu vůbec neobjevila, představuje 3,26 mil. Kč za předtiskovou přípravu. Jedním z charakteristických rysů výstavního projektu Europa Jagellonica zůstává skutečnost, že k němu chybí vědecký katalog. Připusťme hypoteticky, že tento katalog by nakonec vyšel. Měl by dejme tomu 800 stran a jeho obrazová složka by byla založena z velké části na archivních fotografiích, vyžadujících náročné zpracování v grafickém studiu. Dokonce ani v takovém případě by náklady na předtiskovou přípravu knihy nepřesáhly částku jednoho milionu korun. K výstavě v Kutné Hoře ale ve skutečnosti vyšel pouze průvodce o 264 stranách, jehož předtisková příprava by nemohla jakékoliv soukromé nakladatelství stát více než 250 000 Kč. I kdybychom k tomu připočetli veškeré propagační materiály výstavy, nedostaneme se s náklady na předtiskovou přípravu výše než na nějakých 300 tis. Kč. Zbývá logická otázka: za co byly utraceny zbylé téměř tři miliony?

Zajímavé je také složení plánovaných a skutečně dosažených výnosů. V rozpočtu byl zakalkulován výnos ze vstupného ve výši 7,5 mil. Kč, reálně činil přibližně 6,5 mil. Kč, což byl velmi dobrý výsledek, rozhodně překračující realistické očekávání. Jak to, že při projednávání žádosti o dotaci neupozornil nikdo z ministerstva kultury na okolnost, že výnos ze vstupného v rozpočtu je stanoven zcela nerealisticky? Jak to, že nikdo na ministerstvu kultury neupozornil, že rozpočtovaná cena za výstavní fundus je minimálně trojnásobkem ceny u podobných projektů obvyklé? Atd., atd.

Summa summarum: srovnatelný projekt včetně objemného a vzorně vypraveného vědeckého katalogu se v letech 2011 a 2012 dal v České republice realizovat s veškerým komfortem cca za 15 mil. Kč. Rozpočet, přiložený k žádosti o dotaci, činil 31 mil Kč. Závěrečný účet: 44,8 mil. Kč. Veškeré dokumenty o financování výstavy Europa Jagellonica svědčí o bezuzdném plýtvání prostředky veřejných rozpočtů.

Bylo by možné položit ohledně rozpočtu a vyúčtování projektu Europa Jagellonica, jehož autora ministr Herman zítra hodlá uvést do funkce generálního ředitele Národní galerie, ještě řadu otázek. Britské listy je však už klást nebudou, neboť se v dohledné době dočkáme veřejného a doufejme, že i důkladného prošetření celé této záležitosti. Na Fajta a další osoby, včetně několika vrcholných politiků tohoto státu bylo před časem podáno trestní oznámení pro podezření z dotačního podvodu. Přeji při této příležitosti panu ministru Danielu Hermanovi úspěšné vysvětlování. Jeho povinností totiž je tyto veřejně známé skutečnosti nechat prověřit dříve, než ho k tomu donutí protikorupční policie. A případně se k trestnímu oznámení na Fajta a svou předchůdkyni připojit. Prozatím toto počínání svou nečinností kryje.

PŘEDCHOZÍ DÍLY SERIÁLU

17. 12. 2013 Ministr kultury nejmenuje Jiřího Fajta ředitelem Národní galerie ZDE

Vytisknout