27. 6. 2014 / Jan Čulík
Zdá se mi v dnešní době, kdy jsou cizí jazyky na internetu k dispozici kdykoliv a kdekoliv, že se lidé v ČR stále spoléhají na vyučování od špatných učitelů případně se v tramvaji biflují slovíčka. To nebylo nikdy k ničemu, protože slovo bez větného kontextu nemá žádný význam, ten nabývá teprve větným kontextem.
Kdo se chce naučit nějaký jazyk, měl by podle mého zvládnout základní gramatiku a pak se obklopit tím jazykem - podobně, jako se tomu učí malé děti. Vezměte si anglické nebo německé texty, najděte si k nim zvukové nahrávky (celá řada pořadů BBC, například pořadu Analysis na BBC Radio 4 publikuje transkripty), přeložte si se slovníkem text tak, abyste mu stoprocentně rozuměli, a pak si nahrávku pouštějte až do zpitomění, kdy vám vejde do krve. Uděláte-li to tak s třiceti texty, budete umět anglicky. Mějte pořád puštěné anglické rádio, čtěte noviny v angličtině. Proč ne? A co anglické či německé sociální sítě?
Při pohovorech pro vybírání studentů na erasmovský pobyt v Británii na jedné české univerzitě jsem studentům řekl: "Překvapení. V Británii se mluví anglicky. Budete se v tom umět orientovat? A dal jsem jim přeložit na internetu otevřené první dvě věty z libovolných anglicky psaných novin. Nedali to skoro nikdy dohromady. Přestože někteří z nich byli údajně anglisté a údajně "četli Shakespeara v originále".
Představa, že kdokoliv na tomto světě musí pro informace záviset na Mladé frontě Dnes či na České televizi, je pro mě šílená...
Vytisknout30.6. 2014 / Milan Kubr
"Hranice mé řeči jsou hranicemi mého světa" (Ludwig Wittgenstein) Jan Čulík i Pavel Gajdošík zdůrazňují naprosto správně, že rozhodnutí naučit se dobře cizí jazyk je projevem ochoty a vůle "otevřít se něčemu novému". Upozorňují na strac...