Je EU připravena na dlouhodobý mezinárodněpolitický konflikt s Ruskem?
21. 10. 2013 / Karel Dolejší
Veronika Sušová-Salminen tvrdí, že prezident Zeman na Ukrajině prosazuje protiruskou politiku, když podporuje integraci této země do EU. Celá pravda je, že Miloš Zeman už několik let fantazíruje nejen o vstupu Ukrajiny, ale samotného Ruska do EU.
Rusko ovšem má daleko větší ambice než stát se řadovým státem Evropské unie. Na něco takového kvůli své velmocenské politice nikdy nepřistoupí. Putinovým cílem je obnovit SSSR v nových parametrech, tak aby Moskva už ekonomicky nedoplácela na udržování satelitních režimů. A ze stejného důvodu se ruské bezpečnostní elity nikdy nesmíří s trvalou ztrátou Ukrajiny. Bez ukrajinských zdrojů nebudou moci své velmocenské ambice realizovat a uzemí Ukrajiny je kromě toho vážnou redukcí tradiční ruské strategické obranné hloubky. Jestliže EU hodlá integrovat Ukrajinu, musí se připravit na zásadní a dlouhodobý konflikt s Ruskem, který nikdy neskončí ruskou rezignací. Odveta se může v první fázi omezit na snahu o destabilizaci a rozdělení Ukrajiny na západní "proevropskou" a východní "proruskou" část, ale může nabýt velmi snadno i podstatně rozsáhlejších parametrů. Řeči o integraci Ruska do EU za 20-30 let jsou v této souvislosti fakticky obdobou iluzívně harmonizující Benešovy koncepce Československa jako mostu mezi Východem a Západem a naprosto tedy neumožňují pochopit závažnost konfliktu, který v Evropě právě vzniká.
Z hlediska ruských velmocenských ambic se souhlas se ztrátou Ukrajiny rovná souhlasu s chirurgickým odnětím poloviny plic. Je to absolutně neakceptovatelné a neslučitelné s koncepcí obnovy ruského impéria, na niž ne nějaký Putin, ale ruské bezpečnostní a politické elity jednoznačně odmítají rezignovat. Z ruské perspektivy jde o národní ponížení největšího kalibru, další pokračování západního přístupu "Ignorujme Rusko, jednejme s ním jako s poraženou zemí", jenž se naplno projevil v roce 1999 během intervence NATO ve zbytkové Jugoslávii. Je tedy ze strany EU celá záležitost domyšlena? Co například EU udělá, pokud na Ukrajině v příštích letech vznikne občanská válka a do ní zasáhnou ruská vojska, aby "ochránila" proruské obyvatelstvo ve stylu někdejší gruzínské Jižní Osetie? Pošle EU papírových 60 000 vojáků Eurokorps, aby bránili územní celistvost Ukrajiny? Nebo se smíří s rozdělením země a ukáže tak světu, že nedokáže nijak garantovat integritu svých členských zemí?
Jestliže by Rusko někdy hypoteticky vstoupilo do EU, pak by vstup Ukrajiny tamtéž samozřejmě vůbec nebyl protiruskou politikou a nebylo by třeba připravit se na extrémní ruskou reakci.
Protože neoliberální EU ekonomicky slabším členům v rámci projektu společné měny nenabízí prakticky žádné jiné vyhlídky než postavení kolonie, proevropský režim na Ukrajině by nebyl dlouhodobě stabilní dokonce ani z ekonomického hlediska. Udělá snad EU výjimku a bude dotovat právě jen ukrajinskou politickou stabilitu - tedy převezme na sebe přesně ten úkol, který dnešní Rusko už jednoznačně odmítá? Pochybuji. Pak ale nikdo nemůže očekávat, že by případné působení Ukrajiny v EU mělo nějakého dlouhého trvání.
Ruská zahraniční politika se kupodivu neřídí představami vznikajícími na Hradčanech o nic více, než řekněme v roce 1947; stejně tak, jako se jimi ani v nejmenším neřídí třeba mimořádně složitá situace na Blízkém východě.
Vytisknout