Nepřizpůsobiví občané?

18. 10. 2013 / Libor Prudký

Článek, který ze záhadných důvodů odmítl vydat deník Právo. Autor je renomovaný sociolog.

Označení "nepřizpůsobiví občané" se v naší politické bažině objevuje pár posledních let. A vždy s negativní konotací. Takoví experti, jako je paní Řápková z Chomutova nebo pan Čunek ze Vsetína, s ním zacházejí naprosto suverénně. A uchytilo se i na mnoha dalších radnicích, v mnoha dalších poslaneckých lavicích a především na mnoha ulicích a náměstích.

Pro sociologa je to slovo dost nesrozumitelné. Otázek je tu mnoho: nepřizpůsobiví vůči čemu? Opakem nepřizpůsobivých jsou občané přizpůsobiví, tedy takoví, kteří se (čemu? čemukoliv?) přizpůsobují až se přizpůsobí?

Takže společensky je žádoucí -- v demokratické otevřené společnosti -- aby byli občané přizpůsobiví? Naopak nepřizpůsobivé je potřeba dotlačit k přizpůsobování, nebo je odsuzovat, ba odsoudit? Co ale s takovými nepřizpůsobivými občany jako je třeba příznivec surrealistické skupiny žijící ve svých snech? Nebo lékař, který kombinuje různé druhy medicíny? Nebo vynálezce, který přichází s dosud nebývalými (nepřizpůsobenými) postupy řešení? Ale i primátorka, která náhle objeví nepřizpůsobivé mezi občany svého města a začne je svéráznými postupy -- velmi vzdálenými respektu (a přizpůsobení se?) k demokratickým pravidlům - cejchovat? Není náhodou také nepřizpůsobivá? A co s ní, aby byla přizpůsobivá? Atd., atd.

Opravdu není užívání označení "nepřizpůsobivý občan" samozřejmé. Netroufám si podat obecný výklad. Avšak reakce významné části veřejnosti v pár minulých týdnech mě přivedla k dalšímu možnému výkladu nepřizpůsobivosti. Dovolím si tedy příspěvek k výkladu tohoto frekventovaného pojmu.

Mám na mysli nepřizpůsobivost vůči vlastní zkušenosti.

Z posledních voleb a práce s jejich výsledky vyplynula řada poznatků. Mezi nesporné patří varování před nahodilými a účelovými seskupeními vstupujícími do voleb pod praporem SPASITELŮ. (Ve skutečnosti s cílem zkrátit cesty mezi ovládáním mocenských pozic a sebou.) Zcela zřetelné to bylo u Veverek (tedy: u Věcí veřejných) a z jiného pohledu i u TOP 09. Věci veřejné se okamžitě vzdaly svých slibů, zatímco TOP 09 se jich trvale držely. Vzpomínáte na výrok předsedy TOP 09 před minulými volbami: Když budeme tohle dělat (a měl na mysli program TOP 09), tak nás lidé příště vyženou. (K jeho cti slouží, že byl upřímný.)

A tady přichází onen další výklad nepřizpůsobivosti. Nejméně každý šestý volič v této zemi není ochoten přizpůsobit se vlastní zkušenosti! Babiš je přece jasný následovník veverek. A TOP 09 stále tvrdí, že jejich politika -- založená na chápání společnosti a občanů jako účetních jednotek -- je jediná správná a spasí nás.

Nepřizůsobí nejsou Romové, jak si to myslí třeba pí. Řápková. Nýbrž mnohem větší část obyvatel této země. Co s nimi? Co s námi, když jsme nepřizpůsobiví?

Vytisknout

Obsah vydání | Pátek 18.10. 2013