Svoboda v ohrožení

21. 10. 2013 / Daniel Veselý

V rámci vrcholící a nezřídka iracionální předvolební agitace řada známých osobností opět resuscitovala mrtvou hosanu komunismu, podbízivě varuje před návratem "ruských tanků", či před jakýmsi komunistickým holocaustem. Na podporu ohrožené svobody se pořádá Běh proti totalitě těch, kteří se obávají plíživé změny politického systému v čele s komunistickou stranou. Společným jmenovatelem těchto apelů je iracionální strach před nebezpečími, jež de facto reálně neexistují, nebo jsou přinejmenším hodně přifouknutá, a zároveň ignorace možného ohrožení demokratického systému v podobě korporátního fašismu.

Nechci se na rozdíl od řady povolanějších komentátorů pouštět do zevrubných předvolebních rozborů dění na české politické scéně, jež mi nepřísluší; nicméně několik poznámek si neodpustím.

Čeští muzikanti v čele s Davidem Kollerem v klipu, který se objevil díky aktuální kampani s podbízivým názvem Nikagda nezabuděm -- tak vás tu máme na předělávku písně Karla Kryla, naprosto iracionálně resuscitují Pražské jaro a jeho následné potlačení vojsky Varšavského paktu. Co na tom, že KSČ měla v té době stejnou podporu jako OF v listopadu 1989? To se angažovaným "kumštýřům" do jejich pracně cizelovaná představy o nebezpečí 24 let mrtvé hosany kvazi-socialistického režimu vskutku nehodí.

Záběry elektrizující atmosféry Pražského jara se mísí s ruskými tanky, coby jedno jest a coby "argumenty" proti volbě KSČM v nadcházejících volbách. Jak tento klip vlastně souvisí s neexistujícím nebezpečím v inkarnaci sovětského impéria a studenou válkou? Což pak nám doopravdy hrozí ruská invaze, jak tito aktivisté dle mého soudu účelově sugerují? Navíc Karel Kryl v polistopadové době vystupoval velice tvrdě proti optimismem přetékající realitě 90. let, takže by s těmito pravicovými aktivisty těžko našel společnou řeč.

Věřím, že jde o naprostou demagogickou a hlavu a patu postrádající agitku, využívající podprahové a zasunuté obavy a strachy, nicméně před neexistující vojenskou intervencí, která nemá se současnou KSČM nic do činění. V této politické straně (již pokládám za imitaci pravicových stran se všemi nešvary a mocenskými touhami ve vykolíkovaných mantinelech reálného kapitalismu) totiž může být méně komunistů než v jiných stranách -- například v Top 09, ODS a ANO.

Skalní členové KSČM alespoň neobraceli kabáty, jako třeba bývalý komentátor MfD a přední kandidát za hnutí ANO Martin Komárek, jenž svého času napsal oslavný text na "odkaz a tvořivost" Klementa Gottwalda a později dehonestující hanopis na svého nynějšího politického lídra a živitele.

Další obdobnou a na poplach proti "komunizaci" české politické scény bijící aktivitou osobností, u nichž by se dala očekávat přinejmenším elementární soudnost a nadhled, je videoklip, kde vystupují politolog Jacques Rupnik, sociolog Fedor Gál, odvolaný ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů Daniel Herman, novinář Jan Urban a jiní.

Tyto osobnosti stmeluje odvážný leitmotiv: svoboda je opět ohrožena komunismem a my musíme udělat vše pro to, aby tomu tak nebylo. Video je podbarveno zádumčivou a chmury navozující atmosférou -- melancholickým hudebním podkresem a děsivými statistikami ohledně represálií minulého režimu. Podbarvovat politické analýzy hudbou se při profesionální televizní práci považuje za hrubě neetické - je to emocionální manipulace.

Opět mi uchází, jaká je tu zásadní spojitost mezi nynějšími českými komunisty a prezentovaným státním terorem 1. poloviny 50. let (nikdo soudný snad nemůže uvěřit tomu, že by se vrátily hrdelní politické procesy, represivní kolektivizace, masivní věznění domnělých i skutečných odpůrců režimu atd.) Autor videa si pro svoji argumentaci bere na pomoc i vícero kritiky strhanou publikaci Černá kniha komunismu , když na začátku uvádí, že komunismus je zodpovědný za 100 milionů lidských životů. Co na tom, že třeba za britského kolonialismu v Indii zemřelo "jen" při hladomorech 85 milionů lidských bytostí? Skutečně lze přistoupit na fakt, že mrtví se sčítají pouze u ideologických nepřátel a ostatní se elegantně zametou pod koberec, aniž bychom viděli břevno ve vlastním oku?

Nevěřím tomu, že by pánové Rupnik nebo Gál skutečně věřili tomu, co pronášejí; domnívám se, že z jejich strany jde pouze o účelovou předvolební manipulaci ve prospěch pravicových stran a možná i jakýsi historický mindrák. Je totiž nadmíru obtížné pochopit, že by se průměrně inteligentní jedinec nechal nachytat na tak absurdní myšlenkový hybrid. Běh proti totalitě se samozřejmě nese v obdobném a myšlenkově nepříliš složitém schématu: "Reálně hrozí, že se 24 let po Sametové revoluci dostane opět k moci komunistická strana. S plíživou změnou politického systému se nehodláme smířit. My jsme nezapomněli, nechceme opakování historie. Nechceme, aby lidé z České republiky museli znovu utíkat. Proto běžíme za svobodu. Svoboda není samozřejmost! Běžíme proti totalitě. Přidejte se k nám."

Osobně mám za to, že České republice hrozí naprosto jiné nebezpečí nemající základnu v Kremlu. Lídr hnutí ANO Andrej Babiš se při svých předvolebních vystoupení rád kasá, co všechno dokázal: "Dávám 34 tisícům lidí práci, platím jim zdravotní a sociální pojištění, v České republice platím ročně stovky milionů korun na daních..."

Škoda, že chemický a potravinářský oligarcha nehovoří taktéž o veletučných dotacích z Evropské unie, které zodpovědně inkasuje. Navíc Babiš své multimiliardové impérium vybudoval právě v letech, jež nyní pragmaticky a populisticky kritizuje (kradlo se, podvádělo atd.), a to i na úkor obyčejných lidí.

Souhlasím s těmi, kteří říkají a píší, že Babiš není nebezpečný pro svou komunistickou a estébáckou minulost, ale kvůli své kapitalistické přítomnosti. Tedy, obávám se nejen berlusconizace české politické scény, ale i nástupu jakéhosi korporátního fašismu, jehož recept má v ruce právě Andrej Babiš.

Vytisknout

Obsah vydání | Pondělí 21.10. 2013