Nikdo v ČR systematicky nepěstuje jazykové schopnosti

20. 10. 2013

V letech 1962-1966 jsem studoval v NDR na stipendium a v letech 1984-1991 na dálkové studium TH v Lipsku. Díky prvnímu studiu, kdy jsem na tehdejším Herder Institutu získal znalosti odborné němčiny jsem mohl léta pracovat v různých komisích a bez problému znovu studovat na TH. V 51 letech jsem získal (konečně) vzdělání, a mohl pracovat v německém zastoupení od roku 91. Díky tomu mám slušnou (na české poměry) penzi a mohu si občas něco technického překládat. Ovšem něco jiného je diplom a něco jiného celoživotní zkušenosti.

U německé firmy, v zastoupení v Praze, ale již není nikdo, kdo by ovládal němčinu, píše Milan Lelek.

Je jistě nezbytné ovládat několik jazyků, ale jsme obklopeni z větší částí německou jazykovou oblastí. Znalost anglického jazyka je dětí (mám dvě vnoučata, vím o čem píši) je tak mizerná, že i to, co jsem se kdysi z nutnosti naučil svépomocí a dvouletým "lidovým" kurzem jazykové školy, je lepší, než to, s čím děti opouští základní vzdělání. Nebo vnuk se z ruštiny za dva roky naučil azbuku!

Nabízel jsem svou pomoc akci pana Schwarzenberga "Šprechtíme". Napsal jsem německy svou nabídku panu Schwarzenbergovi. Odpověděl asistent, který mne odkázal na německé velvyslanectví. To ale poděkovalo.

Tchýně byla na výměně někde u Trutnova a německá dcera v rodině v Kostelci. I po mnoha letech rozuměla. U nás jde jen o peníze, nerušte kruhů našich -- mezi učitele cizích jazyků Vás nikdo nepustí!

Když jsem s manželkou v lázních (Františkovy Lázně) konstatuji, že nikdo z návštěvníků si nezajede do Bavorska. Nikdo nemluví při čekání na procedury s Němci (převážně OSIS), je to bída.

A bude lépe? Sotva!

Zdraví Vás "dvojjazyčný" spoluobčan!

Milan Lelek

Školství
Vytisknout

Obsah vydání | Pátek 18.10. 2013