Kalkulačka? Rozumem...

20. 10. 2013 / Milan Daniel

Nečtu Blesk, nesleduji přiblblé seriály, pivo piji jen k jídlu a maso griluji tak třikrát do roka. Klid a pohodu mi bere politické prostředí v zemi, jejímž jsem občanem.

Čtyřikrát jsem před volbami použil volební kalkulačku, a to včetně její nejnáročnější verze. Čtyřikrát jsem našel největší shodu s programem hnutí Změna, mj. i pro její pojetí požadavku na prohloubení přímé demokracie.

Volební preference hnutí Změna se nicméně podle průzkumů pohybují na hranici limitně blízké nule.

Předpokládané zisky řady dalších stran a hnutí jsou na tom podobně. V "lepším" případě jim dovolí další čtyři roky lépe přežívat. Hlasy, které jim to umožní, ale budou chybět politické změně, která může být razantní a reálná.

Mám přesto volit podle svého svědomí -- a hodit svůj hlas do černé díry?

Strategické uvažování, o němž mluví Jan Čulík, znamená přijetí kompromisu. Znamená volbu strany (první problém), znamená rezignaci na úplnější shodu s programem. Znamená nutně i volbu kandidátů, kteří jsou pro mne nepřijatelní?

To poslední určitě ne. Mám k dispozici kroužky, jimiž mohu kandidáty trestat a naopak oceňovat. Současný volební systém mi neumožňuje panašování (pro tápající: panašování je způsob hlasování, kdy volič může hlasovat pro jednu volební stranu nebo pro jednotlivé kandidáty i z více volebních stran nebo i kombinovat hlasování pro stranu a pro kandidáty z různých volebních stran). Nemaje jinou možnost, kroužky tedy použiji a budu volit ty kandidáty, u nichž budu předpokládat, že do politiky nejdou kvůli zisku. (Mimochodem -- velmi bych se smál, kdyby třeba na jižní Moravě voliči ČSSD hromadně kroužkovali kandidáty na posledních místech kandidátky, nebo ve středních Čechách "vykroužkovali" Kalouska...).

Nechci návrat politiky pohrdající občany, politiky tvrdých loktů bez solidarity, politiky zkorumpovaných šíbrů, kteří mají plné huby svobody a myslí tím svobody skutečnou svobodu krást.

A nechci také politiku bez záruky, že do ní jako občan budu moci mluvit.

Co nabízejí levicové strany?

ČSSD chce předložit návrh ústavního zákona o obecném referendu a slibuje odstranit "veškeré instituty, které umožňují obcházení veřejnosti, nadřazují práva privátních subjektů či účelových uskupení nad práva veřejnosti, neobsahují účinné opravné prostředky a znemožňují občanům přístup k informacím". Co KSČM? I komunisté slibují obecné referendum, také však posílení prvků přímé demokracie v rozhodování obcí a krajů, využívání institutu obecného referenda, místních a krajských referend a zjednodušení podmínek pro jejich vyhlášení. Myslím, že se z toho dá vybrat. Volební kalkulačka mi to hezky spočítala, dál je to ale na mně. Přece svůj hlas nepromarním, přece o svou kapku neoslabím proud, který z tuzemského chléva -- snad -- odnese aspoň něco hnoje...

Vytisknout

Obsah vydání | Pátek 18.10. 2013