Lesk a bída parlamentních voleb

21. 10. 2013

Lesk volebních hesel musí zastínit politické prohřešky jednotlivých stan obdobně jako "pankáčský" účes Schwarzenberga zastínil jeho podíl na Kalouskových deformacích ekonomiky či církevních restitucích prosazených proti vůli většiny občanů a v rozporu s prohlášeními polistopadových vlád i kardinála Tomáška počátkem devadesátých let. Emotivní slogany masírují voliče "vyššími zájmy" boje proti zlu "levice" či "pravice" dle nálepky strany, která však nijak nekoresponduje s její skutečnou politikou. Jediným skutečným cílem je urputná snaha etablovaných politiků udržet i nadále možnost podílet se na profitu z "odklánění peněz" vhodnými směry.

Roztočená volební ruleta zajisté přinese dílčí změny ve složení parlamentu. Internet a jeho vliv zapůsobí především u prvovoličů, ale celkovou orientaci parlamentu to pramálo ovlivní. Ostřílení parlamentní harcovníci v zájmu udržení svého vlivu opět prokáží schopnost spojit se napříč všemi stranami a eliminovat možné vlivy nových adeptů moci. Řečeno slovy "charismatického" Schwarzenberga: "Boj proti korupci není vlajkovou lodí naší strany" a realizováno již o mnoho let dříve "opoziční" smlouvou Zemana s Klausem, která umožnila rozdělení sfér vlivu mezi ČSSD a ODS a jejich vzájemnou toleranci. Právě tato smlouva umožnila vznik korupčního prostředí i celé řady kauz bezprecedentního tunelování "privatizovaného" státního majetku. Spolu s brainwashingovým uplatněním "strašáka komunismu" nastolila v parlamentu situaci kdy nemůže vzniknout jiná většinová vláda než pravicová a tím i podmínky pro odbourání sociálních jistot obyvatel. Omezení vlivu menších stran promítnuté i do ústavy tak položilo základy pro machiavelistické získávání hlasů poslanců menších stran a "proválcování" protilidových zákonů poslaneckou sněmovnou.

V boji o parlamentní křesla stejně jako v parlamentních kláních platí latinská fráze "Cui bono?". ODS tak i nadále může spoléhat na hlasy daňově zvýhodněných soukromých podnikatelů; Top 09 svou propagací "elit" určitě osloví část mladé generace, která přece nechce patřit mezi plebejce; Strana zelených naláká voliče znechucené prioritou ekonomických požadavků před morálními aspekty; ČSSD opět získá hlasy sociálně slabších vrstev stimulované bláhovou nadějí na zastavení dluhové pasti stávající "ekonomiky"; KSČM bude znovu profitovat na srovnávání sociálních jistot dnešní "demokracie" s předlistopadovým režimem. Voličskou základnu nekandidující strany Věcí Veřejných se pro hájení zájmů svého impéria pokouší získat podnikatel Babiš se stranou ANO a podobné záměry má ÚSVIT Tomia Okamury jehož spojení s Vítem Bártou je více než výmluvné. SPOZ bude těžit především z výsledků prezidentských voleb a ostatní strany se pokusí získat občany frustrované privatizačními zločiny a vládními excesy.

Co tedy volby mohou změnit kromě vzhledu marionet? Přímé oživení skomírající demokracie a potřebný lék na neduhy -- osobní právní a hmotnou odpovědnost pracovníků státní správy a vymahatelnost práva přinést nemohou. Účast při volbách do parlamentu a výsledky jednotlivých stran však budou ukazatelem zájmu občanů na dalším vývoji společnosti. Nic není pro vládnoucí mafii žádoucnější než nízká účast u voleb, signalizující apatii voličů. Rezignace obyvatel umocňuje sebejistotu vládnoucí mafie při prosazování partikulárních zájmů. Kastovní rozvrstvení implantované do společnosti nepostižitelností a neodvolatelností (politici, soudci, exekutoři), nezávislostí honoráře na přínosu pro klienta (právníci, lékaři) a daňovým zvýhodněním (podnikatelé) je zárukou roztříštění zájmů a ve smyslu hesla "Rozděl a panuj" účinnou pojistkou proti sjednocení občanů vůči diktátu vládnoucí mafie.

Náprava politického marastu a odstranění kastovních výsad je podmíněna existencí informačních medií nezávislých na oficiální politice státu a zájmu mocenských skupin. Objektivnost a nestrannost redaktorů alespoň některých sdělovacích prostředků je prvořadou podmínkou sebereflexe politických stran a jejích lídrů. Nefunkčnost této zpětné vazby umožňuje v průběhu volebního období přijímat zákony a opatření, které jsou v přímém rozporu s předvolebními sliby a většinovými zájmy obyvatel. Odpovědnost za páchané zločiny a vymahatelnost práva je však nulová, jestliže v "tržním" prostředí jsou právní služby zpoplatněny nezávisle na výsledku výkonu. Pokud budou i nadále právníci honorováni bez ohledu na přínos pro klienta taxativní částkou, ať již hodinovou nebo úkonovou pak i nadále budou silnější vítězit nad slabšími, mocní nad bezmocnými a bohatí nad chudými.

Prosazení zájmů široké veřejnosti nad zájmy mocenských skupin vyžaduje tedy kromě vysoké účasti občanů u voleb i širokou bázi aktivního odporu včetně "občanské neposlušnosti" projevené všemi demokratickými prostředky od peticí přes demonstrace až po generální stávky. Vládě poslušné odbory však svoji roli při organizování aktů nesouhlasu neplní. Důležité tedy je aby výsledky voleb podnítily občany k důraznějšímu nátlaku na odborové organizace ve prospěch prosazování všeobecných potřeb místo dílčích zájmů či skupinového zvýhodňování odvětví nebo profese. Odbory musí převzít svou roli bariéry vůči aroganci moci a přestat být pouhým rozdělovačem vstupenek do plaveckých bazénů.

Není tedy prioritní otázkou, jaké budou mandátové výsledky voleb, ale zda povolební aktivita občanů zabrání aby lesk předvolebních slibů a hesel upadl do bídy parlamentních bitev supů při "porcování medvěda". Nadějí v tomto smyslu je skutečnost, že z toho medvěda (hospodářských aktiv) již mnoho nezbylo a že pro největší parlamentní supy bude výhodnější starat se o již urvaný díl kořisti než snaha urvat další.

Vytisknout