Přeplněná faktura nechce mást!

28. 9. 2013 / Martin Sobotka

ČEZ Prodej (obchodníkovi, kterého si každý může vybrat) za elektřinu:

1,535 Kč/kWh

ČEZ Distribuce (nevybírám si, je dán bydlištěm, cenu určuje ERÚ):

1,89174 Kč/kWh

ČEPS (státem vlastněný provozovatel přenosové soustavy):

0,144   Kč/kWh

OTE(další státní firma řídící trh s elektřinou):

0,00675 Kč/kWh

majitelům obnovitelných zdrojů

0,41922 Kč/kWh

K tomu platím měsíčně:

ČEZ Prodej: 10 Kč pevnou cenu za měsíc (mám eTarif)

ČEZ Distribuce: 75 Kč za jistič

V roce 2013, pak jsou měsíční platby stejné a ty za 1 kWh se změnily takto:

ČEZ Prodej (obchodníkovi, kterého si každý může vybrat): 

1,427 Kč/kWh

ČEZ Distribuce (nevybírám si, je dán bydlištěm, cenu určuje ERÚ):

1,91026 Kč/kWh

ČEPS (státem vlastněný provozovatel přenosové soustavy):

0,13219   Kč/kWh

OTE(další státní firma řídící trh s elektřinou):

0,00756 Kč/kWh

Majitelům obnovitelných zdrojů

0,583 Kč/kWh

Za to, co opravdu potřebuji, jsem zaplatil v roce 2012 4,29 Kč/kWh s DPH, v roce 2013 4,17 Kč/kWh s DPH, když k tomu ale připočtu platbu za obnovitelné zdroje, vychází to: 2012 4,80 Kč/kWh s DPH, 2013 4,87 Kč/kWh s DPH. Jakkoliv samotná elektřina zlevnila o 12 haléřů, platím o 7 haléřů víc.

Vlastně teď už ne, zafixoval jsem na eTarif FIX a podle ceníku se mi cena pro zbytek roku 2013 změnila na 4,71 Kč/kWh, příští rok by mělo vlivem slibů ERÚ ještě lépe.

Jak je z faktury vidět, je složitá především proto, že je společná pro tolik právnických osob. Pokud má někdo jiného dodavatele, než je ČEZ Prodej, vyskytuje se mu tam název našeho holdingu jen jednou a je mu zřejmější, proč nejde platby pro ČEZ Prodej a ČEZ Distribuci sčítat.

Přehlednější by to bylo, pokud by si každý, kdo se podílí na faktuře, posílal svou složenku, ale platit pětkrát místo jednou by těšilo málokoho.

Mohl bych tedy s klidným svědomím začít vše svádět na legislativu a přesměrovat hněv lidí na stát. Nebylo by to fér, není tak těžké uvěřit, že je k tak složité struktuře vedla dobrá víra, chtěli dát lidem úplné a nezkreslené informace, aby každý věděl, komu a kolik platí. Jenže lidi dnes nadbytek informací spíše děsí a vzbuzuje podezření. Mně osobně podobné hrátky s čísly velmi baví a bylo pro mne kdysi dávno bolestné, když jsem zjistil, že nadšení pro úplnou pravdu se mnou sdílí tak málo spoluobčanů, že jim naopak přijde odhalená podstata tak škaredá, až ji považují za pokus o klam. Jako nositel menšinového názoru pokorně přiznávám, že méně by v tomto případě bylo více. Stížnosti ale musí mířit jinam.

Kdybychom totiž pravidla změnili svévolně, fakturu zjednodušili až na dřeň, třeba do podoby té britské, kterou mi poslal jako ukázku pan Čulík, dostaneme pokutu a všechna média otisknou na titulní stránce "ČEZ platí milióny za to, že protizákonně zatajuje skladbu ceny", nikdo by nenapsal, že to bylo na nátlak samotných spotřebitelů a nepředpokládám, že by se nás kdokoliv z dnešních fanoušků jednoduché ceny potom zastal. Ve vztahu k velkým korporacím, které navíc dodávají návykové zboží jako elektřina, platí u většiny lidstva přístup sapéra Vodičky...

Přitom naše faktura už jednou doznala na přání zákazníků důležitou změnu, přibyla titulní strana, ze které je naprosto jasné, kolik zbývá doplatit, či zda nemáte to štěstí a nemáte přeplatek. Přidávat se může, ale zároveň to přispěje k informačnímu smogu.