Proč tolik psů?

28. 9. 2013 / Michal Mašín

V ČR se tak mezilidské vztahy pohybují vyloženě na bodu mrazu. Jistě si mnozí, vracející se odněkud ze zahraničí, všimli ochlazení atmosféry panující kolem, poté co opustili letištní terminál - toho napětí, nutnosti být někde na čas za každou cenu a atmosféry nedůvěry. Všimnete si tvrdosti nastavení systému, že by se samotný Hitler z toho mohl radovat. (Například nezaměstnaný nahlášený na úřadě práce nesmí opustit bydliště na dobu delší než několik dnů, aniž by to ohlásil příslušnému úřadu. Je snad nezaměstnaný zločinec, protože tím, že pobírá podporu v nezaměstnanosti, okrádá stát?) Za každé byť minoritní pochybení může následovat naprosto neúměrný postih. V ČR si nyní už každý musí být vědom všeobecného podhodnocení řadových zaměstnanců a naprosto neadekvátního sebeohodnocení nejvyššího managementu.

Takové prostředí nepřeje navazování mezilidských vztahů ani plození dětí. Vládě se podařilo nastavit podmínky tak, že lidé jsou nuceni založení rodiny odsouvat na samou fyziologickou hranici. Rodiny jsou nestabilní a 30 % dětí se rodí svobodným matkám. U lidí v penzi dochází k opuštěnosti zase proto, že na ně děti nemají čas. Cestovat například 300 km za účelem navštívit rodiče, to prostě nejde každý týden. A to jsou prý Češi ještě pořád málo ochotní stěhovat se za prací a tím zároveň málo ochotní trhat rodinné vazby.

Přesto vše si lidé potřebují plnit základní lidské potřeby, nastavené podmínkami, ve kterých se vyvíjeli po miliony let. Pokud by si je neplnili, nutně by jim muselo čas od času přeskočit v hlavě a předvádět hromadné vyvražďovačky, jak se to děje zhruba třikrát do roka na školách v USA.

Splnění těchto potřeb proto přebírá pes. Pes - tedy vlastně vlk je základním založením stejný jako člověk, je to skupinové kontaktní zvíře a má podobné potřeby.

Došlo k zajímavému paradoxu, vlk (podle bible nečisté zvíře) podle teorie sobeckého genu předstihl v evoluci o krok člověka a to tím, že jej donutil plnit mu jeho životní potřeby. Ze vzájemné spolupráce vlka (psa) a člověka při shánění obživy došlo k posunu na úroveň, kdy by se mohlo leckomu zdát, že pes se stal na člověku parazitem, protože již neplní pracovní roli.

Jde ale o hluboký omyl, pes v jeho současné roli dává člověku mnohem víc, než si leckdo uvědomuje. Stabilizuje lidskou psychiku, protože leckdy supluje životního druha nebo dítě. Nedávné studie potvrdily, že pes u svých vlastníků může vyvolávat identické hormonální změny jako dítě, a tedy člověk jej jako dítě bere, tak se k němu také chová a pes tak vlastně saturuje lidskou potřebu.

V této souvislosti je například zajímavé, jak spolu s prohlubováním ekonomické krize, došlo k nárůstu zisků výrobců psího krmiva. Lidé na krizi zareagovali naprosto pudově podle schématu: Nám je špatně, dopřejme alespoň dítěti.

U starších vlastníků psů bylo zjištěno delší dožití v porovnání s lidmi bez psa. Psychický stimul vycházející z povinnosti postarat se o psa, dokáže donutit tělo vzdorovat smrti. K tomu se samozřejmě přidávají další benefity jako je například vyplavování endorfinů při hlazení psa a zlepšení fyzické kondice při nutných procházkách se psem.

Donedávna byla dost podceňována i vlastní inteligence psů, což bylo zřejmě dost často dáno nedostatkem empatie a antropocentrismem daných výzkumníků, jejichž vývody jako nezpochybnitelných autorit byly po desítky let bezduše opisovány, podobně jako údaj o vysokém obsahu železa v listech špenátu.

V současné době se psům přiznává rozumová úroveň 3 -- 5 letého dítěte, což jednoznačně umožňuje se psem komunikovat a tedy lidé, kteří na psa mluví, nejsou blázni. Spolu s mírou zátěže mozku psa mluveným slovem, také dochází k rozvoji psího intelektu v oblasti schopnosti spojit mluvené slovo s činností nebo s prostorovým určením, což součinnost se psem hodně zlepšuje.

Z mé vlastní zkušenosti s Border Colliemi a kříženci kníračů, kteří patří mezi nejinteligentnější psí plemena, vím, že psi projevují téměř plnou škálu psychických lidských vlastností.

Mají silně rozvinutý vlastnický pud, dovedou plánovat, simulovat, vyjadřovat přání, dokonce žertovat, vyjadřovat pochybnost, provádět rituály a projevovat prostorovou představivost.

Pouze jejich komunikační schopnost je omezena, tím, že nejsou schopní mluvit. (Bohužel, majitelé, kteří nechají psovi podle rasového standardu useknout ocas a nakupírovat uši, psovi podstatně omezí schopnost komunikace.)

Naprostá většina lidí potřebuje někoho, komu může bez obav projevit náklonnost a lásku a kdo ji dovede vrátit zpět. Proč tedy nedoplnit rodinu milujícím, vždy vás radostně vítajícím a zábavným psíkem?

Vyjde to levně.

Proto je v ČR tolik psů.

Vytisknout