O co se tu (ne)hraje

30. 6. 2013 / Marek Řezanka

Miroslav Kalousek se rozhodl, že si po mnohých rolích, které již měl (např. zastánce křesťanských hodnot, obhájce a podporovatel hazardu, rozesilatel složenek, snižovatel dluhu, který mezitím roste, atd.) střihne roli obhájce demokracie. Všichni máme uvěřit (asi sází na úplný reset naší paměti), že je bytostným demokratem, kterému jediné, co leží na srdci, jsou naše svobody a práva. A že hlavní kazisvět, který nás o ně chce připravit, je prezident Miloš Zeman.

Bylo by to úsměvné, kdyby této pohádce tolik lidí nevěřilo.

Miroslav Kalousek totiž již nějaký čas šíří hysterii na pokraji šíření poplašné zprávy. Demokracii nám podle Kalouska ohrožuje policie, která si "naprosto neoprávněně" dovolila vyšetřovat Vlastu Parkanovou. Velkým zloduchem pak pro Kalouska byl policejní exprezident Lessy. A nyní je mu trnem v oku prezident republiky.

"Co by sakra vyřešily předčasné volby? Kde je záruka, že se po nich gosudar opět nezamyslí a nepostaví si úplně jinou vládu, než pro jakou tam bude většina? Třeba mu to tak přijde vhodnější a třeba mu agentura SANEP přinese průzkum, že to by lidé podporovali víc. Rozumíte, s prezidentem, který se chová takhle, nemusí být už vůbec žádné volby, předčasné ani řádné," rozohňuje se Kalousek (S tímto prezidentem už nemusí být žádné volby. Předčasné ani řádné, Lidové noviny, 29. 6. 2013)

. K rozptýlení obav by přitom stačilo, kdyby ministr Kalousek podpořil úsilí opozice o vypsání předčasných voleb. A hned by viděl, zda je prezident republiky proti volbám či zda si chce svévolně určovat, kdo bude vládnout.

Miroslav Kalousek záměrně zamlčuje veřejnosti to hlavní -- a bohužel mainstreamová média si toho vůbec nevšímají.

Prezident Zeman sáhl ke kroku, k němuž sáhl, na základě nějaké konkrétní situace. Ta vypadá tak, že premiérovi této země hrozí policejní vyšetřování. Poprvé v historii země. To není zrovna běžná věc. Bohužel, vláda České republiky se nechová zodpovědně ani státnicky. Vysílá signály, že premiéra případnému vyšetřování nevydá, ODS se v tomto ohledu šikuje jako jeden muž -- včetně Miroslavy Němcové, která tolik usiluje o post předsedkyně vlády. Vlády, která díky jednání zavánějícímu korupcí (ve svém výroku tuto okolnost zmiňuje např. ústavní soudce Musil) prosadila tzv. církevní restituce, jež by podle soudce Musila uzákoněny v této podobě být neměly. Vlády, která celé vyšetřování zpochybňuje a snaží se ho zarazit (což je patrně podle Kalouska navýsost demokratický počin).

Vláda se zaštítila 101 hlasy, aby nemohla být vyšetřována policií. Vidíme však, že policejní vyšetřování stále neskončilo. Věříme snad naší vládě natolik, že bychom dali ruku do ohně, že se nevynoří obvinění proti žádnému z jejích ministrů? Je vůbec tato vláda ještě důvěryhodná?

Rozhodnutí prezidenta republiky řešit stávající politickou krizi -- která je závažná -- je moudré. Pokud se vláda obrňuje 101 hlasy, sahá prezident po alternativním -- neobvyklém, nicméně legálním řešení. Řešení, které patrně nehodlá používat běžně, ke kterému se ale přiklonil v cela netypickém případě. Doufejme, že vlády nebudou čelit masivnímu korupčnímu skandálu jak na běžícím pásu.

Je smutné, že média již dávno nekřičí, jak ministr Kalousek svévolně útočí na pilíře demokracie.

Stačí si připomenout jeho minulé výroky:

1) "Kriminalizován je fakt, že si (Parkanová) nezajistila nezávislý posudek, nám to připadá jako nesmyslné... Obviňují ji (policisté Parkanovou), že pije pivo, létá na koštěti na Petrovy kameny a obcuje tam se Satanem."

2) "Během necelých 14 dnů jsem se stal terčem celkem tří brutálních policejních provokací. Předám to GIBS a předpokládám, že ta zjistí pravdu velmi rychle. Já nevím, jestli vám vadí nebo nevadí, že člen Poslanecké sněmovny a vlády se během 14 dnů stal terčem tří provokací. Mně to docela vadí a já se s tím rozhodně nesmířím a nedovolím, aby to bylo zameteno pod koberec."

3) "Má-li pan policejní prezident jakýkoliv důkaz, že jsem ho zastrašoval a následně se mu omlouval, ať ho okamžitě předloží a já odstoupím ze všech svých funkcí a odejdu z veřejného života. Pokud takový důkaz nemá, ať okamžitě rezignuje pan policejní prezident." (Jaký tak důkaz by asi policejní prezident mohl mít? Dokazovat měl Kalousek, že se toho, z čeho byl obviněn, nedopustil).

4) "Konstrukce státního zástupce podle mého názoru připomíná mnohem víc třídní nenávist než právní názor." (Takto se Kalousek vyjadřuje ke stále probíhajícímu policejnímu vyšetřování, které mj. prošetřuje P. Nečase a jeho roli při možné korupci)

5) "Nemáme důvod snižovat důvěru vládě Petra Nečase."

Zajímá ministra Kalouska, nakolik je tato vláda důvěryhodná pro občany České republiky? Když je takovým demokratem, měl by se zasadit o referendum, které by mu okamžitě dalo zpětnou vazbu. Potom může mluvit o nějakém mandátu k dalšímu vládnutí.

Různých podezření kolem vlády Petra Nečase je zkrátka již nějak moc. A pachuť, že pan Kalousek neustále ovlivňuje složky společnosti, které by nijak ovlivňovat neměl, přetrvává.

František Bublan k možnému vyhrožování policii ze strany Kalouska řekl 13. 7. 2012 následující: "Já mám i osobní zkušenost s panem ministrem Kalouskem, že se v tomto směru vyjadřoval jaksi velmi silně na adresu policistů, kteří vyšetřují případ CASA. A doslova řekl, že toho policejního vyšetřovatele, pana podplukovníka Mazánka, pošle do civilu."

Policie, státní zastupitelství, prezident republiky. Ti všichni nám podle vlády, která "nemůže zklamat své voliče" a která má velice "silný mandát 101 hlasu", ohrožují demokracii. Jak je tedy ta demokracie vlastně definována? Nějak ve smyslu "Stát jsem já"? To bychom se ale vraceli hodně zpět do historie. Miroslav Kalouska v žádném případě nezajímá nějaký názor občanů. To dal vcelku jasně najevo po 21. dubnu 2012, kdy se na Václavském náměstí sešlo více než 100 000 lidí, aby dali najevo, co vše jim na vládě Petra Nečase vadí. Už tehdy byl jedním z bodů enormní počet ministrů, kteří z vlády odešli kvůli podezření z korupčního či jinak podvodného jednání. Vláda Petra Nečase však jenom mávla rukou -- a pokračovala dál. Žádná zpětná vazba, žádná reakce. Vždyť má přece 101 hlasů -- a že pouze díky nikým nevolené platformě LIDEM, to takového bytostného demokrata, za jakého se Kalousek nyní vydává, nemůže rozházet.

Miloš Zeman měl dvě možnosti. Pověřit sestavením vlády někoho, kdo dopustí, že policejní vyšetřování bude výrazně ohroženo, nebo někoho, kdo sestaví prozatímní úřednickou vládu s jediným cílem -- a to tlakem na řešení stávající politické krize, kterým je vypsání předčasných voleb v co nejbližším možném termínu.

Volbu prezidenta Zemana známe. Je na nás, zda to, co se v posledních dnech děje, budeme interpretovat jako Zemanovo samoděržaví, nebo jako rozumný politický krok, který může zabránit eskalaci napětí ve společnosti a umožní policii nezávislé vyšetřování.

Vytisknout

Obsah vydání | Pátek 28.6. 2013