K čemu je nenávistná agitka dobrá

27. 6. 2013 / Vladimír Rott

Díky nenávistné agitce pana Řezáče, zveřejněné na BL*), jsem se dověděl o Hans-Jörgovi Schmidtovi, Saském rodáku (*1954, Halle nad Sálou), od počátku devadesátých let žijícímu v Praze a na severu Čech. Našel jsem jeho publikace, a člověka dobrého srdce, který s porozuměním doprovází nedorozumění našich dvou sousedských národů a zejména i ty již započaté cesty z něj.

Panu Řezáčovi bych chtěl -- na jeho otázku "Kdo vytváří v Německu mínění o Česku?" -- odpovědět, že mínění o Česku vytváříme především -- či vlastně úplně, z 99,9999% -- my sami. A to zatím, a bohužel, zpravidla prapodivným způsobem, který dnes -- a naštěstí -- u soudných lidí už způsobuje především pouze pobavení nebo lítost.

Jsem moc rád že i o těchto našich samopastích do hlubin směšnosti, o naší kostrbaté cestě-necestě do světa, o těch našich zapšklých loužích, píší -- a s takovým porozuměním -- dobří lidé jako Hans-Jörg Schmidt. Stejně tak píší o podobném jinde, jinde doma.

Dále bych lidi jako pana Řezáče rád upozornil, že naši sousedé dobře vědí -- a to, milý pane Řezáči, nejpozději od první pováleční generace -- jaké katastrofy napáchala nenávist a násilí páchané ve jménu té či oné nadřazenosti, jak velké tak malé, a komu něco takového slouží -- jak víme, vše těm mocným-nemocným jak velkého tak malého světa.

Mimo četby Hans-Jörga Schmidta doporučuji číst i Přemka Janýra. A zejména hovořit s dobrými lidmi všech původů a barev, také o tom jak se z těch našich zapšklých louží co nejdříve dostat.

Srdečně zdravím z další cesty trojúhelníky tak roztodivných časoprostorů A-CH-CZ-D,

Vytisknout

Obsah vydání | Čtvrtek 27.6. 2013