Ještě vážnější ukázkou neschopnosti rozumět principům demokratické politiky je mlčení k aktivitám prezidenta republiky. Prezident si pozval na Hrad premiéra a ministra spravedlnosti. Potud vše v pořádku. Na to má ústavní nárok. Proč mu však ministr spravedlnosti nestačil a pozval si i nejvyššího státního zástupce, když na to nemá žádný ústavní nárok, a proč si místo policejního prezidenta nepozval ministra vnitra? To je další doklad svévolného jednání prezidenta. Striktně vzato, ani policejní prezident, ani nejvyšší státní zástupce neměli prezidentovi nic sdělit. Vždyť k němu nemají žádnou ústavní vazbu! Pokud prezident nutí čelné představitele orgánů činných v trestním řízení obcházet jejich subordinaci, jde v posledku o politické zasahování do trestního řízení, o jehož objektivitě mohou okamžitě vzniknout pochybnosti.

Prezident, kterému v tomto ohledu Ústava nedává vůbec žádné kompetence, je ve stejném postavení jako každý jiný občan. Půjde snad policejní prezident informovat Karolinu Peake, aby se mohla kvalifikovaně rozhodovat o boji proti korupci?

Prezident Zeman krok po kroku rozšiřuje pole svojí působnosti. A to bezmála za potlesku médií, která si vůbec nekladou otázku, jestli se prezident nepohybuje mimo ústavní rámec. Pokud prezident potřebuje podrobnější informace, má postupovat podle Ústavy. Slíbil, že bude dodržovat ústavu a zákony. Proč to nedělá?

Inu, paní Nagyová to určitě také myslela dobře.

Pro pořádek dodávám, že jmenování premiéra Rusnoka je jiná píseň. To (akespoň zatím) není vybočením z ústavního rámce.