Plyn z břidlic nezastaví ropný zlom, ale může vytvořit ekonomickou krizi

26. 6. 2013

Zpráva odhaduje zásoby břidlic mimo území Spojených států metodou extrapolace, založenou na "poměřování obdobné geologické stavby a přítomnosti podobných břidličných souvrství, jako jsou na území Spojených států". Odtud EIA vyvozuje, že "rozsah, jakým se globálně technicky vytěžitelné přemění na ekonomicky získatelné, není ještě nyní jasný".

Před dvěma roky, když se na publikaci EIA z dubna 2011 zaměřilo šetření New York Times, byla získána interní EIA komunikace, která ukazovala, jak vyšší úředníci (senior officials), včetně konzultantů z průmyslového sektoru a federální energetičtí experti, soukromě vyjadřovali pochybnost vůči smyslu vyhledávání ložisek zemního plynu z břidlic.

Jeden interní dokument EIA říká, že ropné společnosti zveličily "možnost, že vrty na zemní plyn z břidlic se vyplatí", a to díky tomu, že přecenily údaje z nejlepších vrtů a použily optimistický model vývoje produktivity během dekád. New York Times informovaly, že EIA se často "spoléhají na výzkum vnějších konzultantů, kteří jsou v úzkém vztahu s průmyslem".

Poslední zpráva EIA ohledně plynu z břidlic, zadaná ARI, není výjimkou. ARI, ve shodě s článkem New York Times, má "většinu klientů v ropném a plynařském průmyslu" a prezident společnosti, Vello Kuuskraa, je "akcionář a člen představenstva Southwestern Energy, energetické společnosti, která je vážně spojena s vrtáním na plyn v břidličném souvrství Fayetteville v Arkansasu."

Nezávislé studie publikované v posledních měsících přinášejí serióznější odhady životaschopnosti boomu plynu z břidlic. Zpráva vydaná v březnu berlínskou skupinou Energy Watch Group (EWG), kolektivem evropských vědců, který se ujal srovnávacích odhadů možností a produkčních poměrů globální těžby ropy a plynu, uvádí:

"...světová produkce ropy už neroste a je na plató od roku 2005."

Produkce ropy byla "již v mírném poklesu od roku 2008." To je ve shodě s dřívějším závěrem EWG o tom, že globální produkce konvenční ropy vrcholila v roce 2006 a který byl následně potvrzen Mezinárodní energetickou agenturou (International Energy Agency, IEA) v roce 2010.

Nová zpráva odhaduje, že -- což je daleko od nějakého nezadržitelného růstu -- těžba "lehké ropy z břidlic (light tight oil) ve Spojených státech bude vrcholit mezi lety 2015 a 2017, poté bude strmě klesat", zatímco produkce plynu z břidlic bude pravděpodobně vrcholit v roce 2015. Prospekce na plyn z břidlic mimo území Spojených států je nesrovnatelná svým možným ziskem, protože "geologické, geografické a průmyslové podmínky jsou příznivější".

Následkem toho, globální ceny plynu pravděpodobněji porostou spíše než by klesaly, následujíce prvotní trend ze Spojených států. Zároveň těžba ropy z konvenčních zdrojů pokračuje ve svém poklesu, klesnout má o 40 % do roku 2030. Závěr zní, že Spojené státy "se nestanou čistým exportérem ropy".

Zpráva EGW následuje dvě jiné zprávy publikované letos, které jsou také v rozporu s konvenčním obecným povědomím.

Studie Post-Carbon Institutu ( Drill, baby, drill), jejímž autorem je David Hughes, který pracoval 32 let jako manažer výzkumu v Kanadské geologické službě, analyzoval údaje o US produkci ze 65 000 vrtů z 31 břidličných oblastí, použil při tom databázi široce používanou v průmyslu a státní správě. Zatímco jsou břidlice opěvovány, jak dramaticky mohou zvrátit "dlouhotrvající pokles těžby ropy a zemního plynu ve Spojených státech", mohou pouze:

"poskytnout dočasný odklad toho, že máme reálný problém: fosilní paliva jsou konečná, a produkce jejich nových zdrojů má tendenci být stále dražší a stále více zničující pro životní prostředí."

Přes to, že pokrývá téměř 40 % produkce zemního plynu Spojených států, plyn z břidlic měl "plató od prosince 2011 -- 80 % jeho produkce pochází z pěti oblastí," některé z nich už jsou v opravdovém útlumu, co se týče výše těžby.

"Strmá křivka útlumu při těžbě plynu z břidlic vyžaduje kontinuální vstup kapitálu -- odhadem 42 mld. USD ročně, aby bylo možno realizovat více než 7 tis. vrtů -- za účelem udržení produkce. Pro srovnání, hodnota plynu z břidlic, vytěženého v roce 2012, byla jen 32,5 mld. USD.

Zpráva tak uzavírá:

"I přes teoretický fakt, že některé z těch zdrojů jsou velkých objemů in situ, pravděpodobný poměr, v jakém mohou být přeměněny na skutečně využitelné a cena akvizice jim nedovolí zvrátit nárůst cen energie a její potenciální nedostatek."

Autor zprávy Hughes říká, že hlavní problém tkví v tom, že úvahy nezahrnují vliv ceny zemního plynu na možnost realizace těžby: "Cena je kriticky důležitá, ale není zahrnuta v odhadech." Dodává: "Jen malá část (celkových zásob), pravděpodobně méně než 5 -- 10 % bude moci být získána při nízkých cenách..."

"Těžba plynu z břidlic může růst, ale jen při vyšších cenách a tento růst bude vyžadovat eskalující kolotoč vrtání spojený s vedlejšími finančními a environmentálními náklady -- a jeho dlouhodobá udržitelnost je vysoce diskutabilní."

Další zprávu vydalo Energy Policy Forum a napsala ji dřívější analytička z Wall Street a nynější poradkyně US Dept. Of the Interior's Extractive Industries Transparency Initiative Deborah Rogersová. Ta varuje, že vzájemný vliv geologických omezení a finanční bujarosti/optimismu vytváří neudržitelnou "bublinu". Její zpráva ukazuje, že zásoby plynu a ropy v břidlicích byly:

"nadhodnoceny minimálně o 100 % a maximálně o 400-500 %, podnikateli, podle aktuální produkce v různých zemích... Produkce ropy z břidlic má klesající trend a slabou efektivitu, totožnou s tou, pozorovanou při těžbě plynu z břidlic."

Úmyslná nadprodukce stlačila ceny plynu a tak Wall Street mohl maximalizovat zisk "z fúzí, nákupů a jiných transakčních poplatků", stejně jako z cen akcií. Průmysl ale musí stále fungovat v režimu vysokého dluhu kvůli nadměrným půjčkám odůvodňovaným "přefouknutými" předpoklady/odhady:

"práva k ne zcela prozkoumaným břidličným oblastem byly slučovány a prodávány dohromady a rychle znovu prodávány stejným způsobem, jako byly pochybně slučovány a prodávány hypotéky před ekonomickým poklesem v roce 2007."

Hledaje prevenci před naprostým kolapsem, zpráva tvrdí, že Spojené státy jsou falešně stabilizovány exportem plynu, využívajícím rozdílu mezi nízkými domácími a vysokými mezinárodními cenami. Tento rozdíl rovněž "podpírá oslabenou rovnováhu investic do břidlic."

Rogersová, která minulý měsíc vypovídala před senátním výborem pro energie a přírodní zdroje (Senate Committee on Energy and Natural Resources), také vyjádřila skepticismus ohledně posledních odhadů EIA:

"EIA ve skutečnosti dělá retrospektivní hodnocení svých předpokladů a záznam jejich stopy je tristní... Připouštějí, že nadhodnocovali produkci plynu 66 % času a ropy 59,6 % času, ve svém ohlédnutí za rokem 2012 v březnu 2013."

Dodává, že "je tu definitivně bublina". Doufá, že nebude tak devastující jako bankovní krize a říká:

"Hlavní olejáři tratí, ale ti malí nezávislí budou zcela zničeni. Chesapeake a další, jako je Devon, Continental, Kodiak a Range, se potýkají s obtížemi. Bez výjimky, všichni měli významné hospodářské zhoršení (v červených číslech) od roku 2010. To je obvykle neudržitelné."

Dopadem tohoto bude větší centralizace, malé společnosti budou pohlceny velkými nákupem akcií nebo prostou koupí. Rogersová říká:

"To, co mě nejvíc trápí, je, že se objevuje lhostejnost k nutnosti přejít na společnost s energeticky udržitelným hospodářstvím. Břidlice by měly být použity jako most. Ale my slýcháme příliš euforické řeči o 100 -- 200 letech zemního plynu. A tak nikdo nechce varování, a probíhá "business as usual". To je podle mého mínění to vysoce problematické. Musíme se globálně odklonit od uhlovodíků (myšleno od fosilních paliv)."

(Přeložila Zdenka Petáková)

Článek v angličtině: ZDE

Vytisknout