Otevřený dopis předsedovi ČSSD:

Bohouši, přestaň blbnout a mazej k pumpám!

29. 6. 2013 / Martin Kunštek

Nyní opravdu není čas na politikaření a hádání se o to, kdo a kdy bude u koryta. Staré námořnické pořekadlo radí, že když je v lodi díra, tak není čas se rvát o to, kdo bude v 1. třídě a kdo v turistické kabině. V zájmu přežití musí všichni k pumpám a čerpat vodu, aby se pokusili zachránit loď a doplout s ní do bezpečí.

V politickém provozu čas od času nastávají situace, kdy pravice i levice, koalice i opozice nebo většina i menšina musí zapřít své sobecké zájmy a musí spojit síly k odvrácení fatálního nebezpečí, které hrozí zemi nebo občanům. Příkladů lze v historii nalézt hodně. Například válečné vlády. V době nejvyššího ohrožení suverenity země -- jako za 2. světové války -- se v demokratických zemích ustavovaly vlády národní jednoty. Na dobu války se vlády účastnily všechny parlamentní strany.

Méně radikální variantu představují dohody o "neútočení" mezi vládou a opozicí, které se na omezenou dobu uzavírají v psané či nepsané podobě v případě velkých přírodních katastrof. Jako třeba ničivé povodně velkého rozsahu. Vláda a opozice se na řešení katastrofy obvykle zaváží spolupracovat. S tím, že během doby hájení se řeší pouze záchrana lidí a majetku a odstranění škod. Klasická politika jde na čas stranou.

České republice sice nehrozí vojenské napadení ani okupace. Povodně máme snad za sebou a nebyly tak ničivé jako v roce 2002 (i když podle meteorologů se při silnějších deštích může situace znovu prudce zhoršit). Politici a někteří občané s nimi "žijí" politickou krizí spojenou s pádem Nečasovy vlády. A ustavováním vlády odborníků, jejímž vedením prezident Miloš Zeman pověřil Jiřího Rusnoka. Členové bývalé vládní koalice křičí o ohrožení parlamentní demokracie. Bývalá a vlastně i současná opozice volá po předčasných volbách.

V zápalu si jaksi nevšimli, že na Českou republiku se valí několik obrovských ekonomických a právních katastrof současně.

Paragrafové tsunami

Bezodkladné řešení si vyžaduje problém nového Občanského zákoníku. Do nabytí jeho účinnosti k 1. lednu 2014 zbývá přesně 6 měsíců a 2 dny. Každý, kdo zná parlamentní procedury, potvrdí, že čas na řešení problému Občanského zákoníku je už nyní velice na hraně.

Nový Občanský zákoník, který byl Parlamentem schválen (a tím, že byl vyhlášen ve Sbírce zákonů je platný) je však v tuto chvíli v rozporu se všemi ostatními platnými a účinnými zákony naší země (možná s výjimkou Ústavy). Ve Sněmovně v tuto chvíli leží zákon o změně ostatních zákonů, který by měl nový Občanský zákoník a ostatní zákony uvést do souladu.

Pokud by poslanci 16. července svým hlasováním rozpustili Sněmovnu, tak všechny občany, podniky a další subjekty vystaví extrémnímu riziku právního chaosu, který hrozí vypuknout po 1. lednu 2014. Právnímu chaosu jaký naše země doposud nezažila. Období divokých 90. let , kdy v rámci privatizace "ekonomové utíkali před právníky", bylo ve srovnání s tím co hrozí v podstatě "skvělým skoro německým ordnungem". Bezprávní stav, který hrozí vypuknout za půlroku, nemá srovnání ani s dobou tuhého bolševika. Ani v 50. letech ani v roce 1964, kdy vstoupil v účinnost socialistický Občanský zákoník, tady nebyl stav, kdy by si tolik právních předpisů vzájemně odporovalo.

To, co nám hrozí, je naprosté bezpráví.

Stav, který je schopen zcela paralyzovat veškerou ekonomickou aktivitu v zemi.

S nabytím účinnosti nového Občanského zákoníku mimo jiné zanikne Obchodní zákoník. Tedy norma, podle niž byly založeny, existují a fungují všechny podniky v zemi.

Nahradit jej sice má zákon o obchodních korporacích. Jenže ten řeší pouze vznik a existenci nových obchodních společností -- těch, které vzniknou až po novém roce. Hlavně však neřeší obchodní vztahy. Tedy způsoby, jakým podniky mezi sebou uzavírají kontrakty. Ani způsob, jak řešit spory z již uzavřených smluv nebo těch nově vzniklých. To by měl řešit nový Občanský zákoník. Jenže ten je v rozporu s ostatními zákony. Za takové situace absolutně nelze podnikat. Obchodní vztahy v  podmínkách, kdy nelze podle zákona řešit spory, již není podnikáním, ale hazardem.

Problém se však netýká pouze podniků, ale prakticky všech občanů. Mimo zákon se totiž v roce 2014 ocitnou prakticky všechny smlouvy. Nájemní smlouvy, smlouvy o užívání, manželské smlouvy, obchodní transakce mezi občany nepodnikateli a firmami. Jde o desítky a možná stovky milionů smluv (nebo také o miliardy kontraktů). Ani Ministerstvo spravedlnosti, které nový Občanský zákoník předložilo Parlamentu ke schválení v době, kdy byl ministrem spravedlnosti Jiří Pospíšil, neumí odpovědět na otázku, kolika platných smluv se toto riziko týká. Dovolím si podotknout, že ani poslanci a ministři nebudou tohoto průšvihu ušetřeni.

Na hrozbu, kterou představuje nový Občanský zákoník, opakovaně upozorňovali zástupci všech právních profesí (advokáti, notáři, soudci atd.). Na hrozbu naprostého rozvratu práva nejhlasitěji upozorňovala Soudcovská unie, která již začátkem tohoto roku vyzvala Ministerstvo spravedlnosti a Parlament k odložení účinnosti nového Občanského zákoníku. Proto aby jej bylo možné pořádně uvést do souladu s ostatními zákony a zákoník také opravit, tak aby se podle něj dalo soudit.

Bývalý ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil, který tento obludný právní paskvil protlačil Parlamentem za minimálního (v podstatě okrajového) zájmu poslanců, dlouho odbornou kritiku právní veřejnosti směrem k novému kodexu odmítal.

Bagatelizoval ji se slovy, že "se soudci nechtějí učit nový zákon".

Až ministr Pavel Blažek uznal reálnost hrozících rizik. A pod tlakem hrozby ústavní žaloby soudců na suspendování nového Občanského zákoníku nechal připravit zákon o změně zákonů, kterým by se měly rozpory mezi novým Občanským zákoníkem a ostatními zákony odstranit.

Tento "zalátávací" zákon prošel ve Sněmovně 1. čtení na minulé schůzi. Nyní by se jím měly zabývat sněmovní výbory. S tím, že na podzim by mělo proběhnout 2. a 3. čtení (schvalování finálního zákona Sněmovnou).

Pokud by se Sněmovna nerozpustila, tak by "zalátávací" zákon měl být Sněmovnou schválen v září nebo v říjnu. Poté by měl putovat do Senátu, který má na jeho projednání podle Ústavy 30 dnů. Tedy v říjnu nebo v listopadu by teprve mělo být za normální situace jasné, jestli senátoři s provedenými opravami souhlasí, nebo jestli nějaké doplní či vyškrtnou -- případně přeformulují.

V případě pokud by s opravami souhlasili v podobě schválené Sněmovnou by byl na řadě prezident, který má 15 dnů na to aby zákon podepsal nebo vrátil Sněmovně. Pokud by senátoři "zalátávací" zákon upravovali a se změnami jej vrátili sněmovně, tak prezident může přijít na řadu až v prosinci.

V případě jeho veta by také mohlo hrozit, že by se Sněmovna musela sejít třeba na Silvestra, aby opravy mohly začít platit. Je to tedy taktak.

Neumím tuto chvíli posoudit, zdali Blažkův opravovací zákon skutečně řeší všechny problémy hrozící vypuknout s nabytím účinnosti Pospíšilova paskvilu.

Vzhledem ke složitosti problematiky však považuji za vysoce pravděpodobné, že senátoři a jejich legislativa najde více problémů než odhalí poslanci. To je ostatně jejich práce a takto je činnost jejich legislativního odboru koncipována. Za vysoce pravděpodobné tedy považuji vracení zákona Sněmovně s dalšími opravami. Tedy posouvání času, který je potřeba na schválení "záplat". Času, který je již nyní extrémně napjatý.

Podle mého názoru by bylo nejlepší do zalátavací novely doplnit ustanovení, podle něhož se účinnost nového Občanského zákoníku odkládá o několik let. Tak aby bylo možné opravit všechny chyby, které najdou poslanci i všechny, které odhalí senátoři. Aniž by hrozilo, že zákon padne pod stůl a vypukne "neopravený chaos". A také aby odborná veřejnost mohla činnost poslanců a senátorů v tomto doplnit, aby pak problémů bylo co nejméně.

Toto je však možné pouze za situace, kdy se Sněmovna nerozpustí. A kdy nebude eskalovat konflikt o to, kdo bude pár měsíců vládnout.

Vzhledem ke katastrofě nevídaných rozměrů, která občanům ČR hrozí, je nepodstatné kdo bude v dalších měsících premiérem a ministry. Parlament má nyní stále ještě šanci tuto hrozbu odvrátit způsobem, který jsem pospal výše. Proto se touto cestou jako volič obracím na předsedu ČSSD Bohuslava Sobotku a další představitele vedení sociální demokracie s naléhavou prosbou aby upustili od požadavku na rozpuštění Sněmovny. Když už nemohou odvolat žádost o hlasování o rozpuštění Sněmovny, tak ať prosím zanechají eskalaci konfliktu s cílem urychlit tři pokusy o sestavení vlády a následnému vypsání mimořádných voleb.

Naléhavě tímto vyzývám poslance ČSSD, aby se místo politikaření pokusili s ostatními kluby a poslanci dohodnout vyřešení problému nového Občanského zákoníku. Nyní je unikátní šance. Bývalá vláda nechtěla vést s opozicí dialog. V tomto případě zejména ministr Pospíšil, který je za vznik toho paskvilu odpovědný. Ministr Blažek se o určitou formu dohody s odbornou veřejností a též nekoaličními poslanci snažil, ale padl dříve než mohl řešení dotáhnout do konce.

Jen jediná šance

Někteří vládní poslanci si podle rozmluv, které jsem s nimi vedl, uvědomovali rizika spojená s nový Občanským zákoníkem. Báli se však hlasovat proti kodexu nebo pro jeho odložení z obav před pádem Nečasovy vlády. Ta již nyní padla. Osobně jsem rád, zejména za to, že z ministerstva financí bude "vymeten" Miroslav Kalousek. Situace, kdy již nehrozí pád vlády, je možné využít k dohodě o odložení a opravách Občanského zákoníku. Pro by v tomto výjimečném případě podle mých informací hlasovala řada poslanců nedávné vládní koalice.

Z tohoto pohledu je jedno jaká vláda bude vládnout, pokud to nebude vláda bývalé koalice. Za jakékoliv úřednické vlády -- třeba i té Rusnokovi a třeba i v demisi lze schválit zákon, kterým se odloží účinnost nového Občanského zákoníku. Tak aby jej bylo možné opravit a uvést do souladu s ostatními zákony. Parlament má jen jednu možnost a čas na řešení se krátí. Je třeba na tom začít pracovat hned a neztrácet čas planými boji o předčasné volby. Ty totiž řešení prakticky znemožňují.

V případě předčasných voleb to totiž již nelze stihnout. Po volbách bude trvat 30 dnů než se ustaví nová Sněmovna. Výsledky voleb musí být ověřeny a napřed vyřešeny všechny stížnosti na průběh voleb. A ty bývají pokaždé. Proto se nově zvolení poslanci schází vždy až ke konci 30-ti denní lhůty.

V případě voleb v půli září po nichž volá ČSSD to znamená, že nová Sněmovna se ustaví v polovině října. Pak se bude ustavovat nová vláda. Kdyby to šlo dobře tak řekněme měsíc. Tj. polovina listopadu. Což prakticky vylučuje možnost problém vyřešit. Všechny zákony, které tato sněmovna nestihne schválit padají pod stůl dnem rozpuštění sněmovny.

I kdyby poslanci hned po volbách předložili zákon, kterým se odkládá účinnost nového Občanského zákoníku, tak se k jeho projednávání dostanou až v listopadu. Vláda má 30 dnů na své vyjádření. V tu dobu již zákon prakticky není možné schválit tak by platil 1. ledna 2014. Nepomůže ani předložení návrhu zákona podle § 90 jednacího řádu. Tedy se žádostí aby zákon byl schválen již prvním čtení. "Devadesátku" -- tedy zrychlené jednání může zablokovat vetem 41 poslanců nebo 2 poslanecké kluby. Což lze s vysokou mírou pravděpodobnosti předpokládat (téměř hraničící s jistotu pokud bude zvolen poslancem Jiří Pospíšil). Zákon pak nelze schválit do konce roku ani při zkracování lhůt pro jednání ve výborech.

V případě mimořádných voleb je tedy právní katastrofa neodvratná.

Zamrzlý rozpočet

V tomto apelu na představitele ČSSD si dovolím připomenout i hrozbu rozpočtového provizoria. Zákon o rozpočtových pravidlech stanoví, že návrh státního rozpočtu musí být předložen do 20. září.

To není datum, které by si někdo jen tak "vycucal z prstu" protože se mu líbí. To je podle dosavadních zkušeností datum, které ještě umožňuje rozpočet řádně projednat. Tak aby mohl být prozkoumán ve výborech a aby se k němu poslanci mohli vyjádřit formou pozměňovacích návrhů ve 2. čtení.

A aby mohl být do vánoc schválen.

Pár dnů lze sice získat i jednáním o vánocích a na Silvestra. Jenže při lhůtách, které jsem vyčíslil v předchozím odstavci, je řádné projednání rozpočtu v případě mimořádných voleb prakticky vyloučené. Zdůrazňuji slovo řádné. Rozpočet lze samozřejmě projednat rychleji. Tedy formálně a bez kontroly. S tím, že se pak udělá novela rozpočtu jako za ministra Kalouska. V této praxi však chcete pokračovat? Proč by potom měli být volby, když by to mělo být jako za časů Kalouska? V čem je ta změna?

Připomínám, že rozpočtové provizorium znamená zastavení všech investic z veřejných rozpočtů. Všech staveb dálnic, oprav škol apod. Zastaveno by bylo také čerpání veškerých fondů EU. Tedy přímé ekonomické škody v řádu desítek miliard korun ročně. S tím spojená hrozba propadu ekonomiky do další a hlubší krize. Růst nezaměstnanosti a další zhoršení situace lidí i podniků.

Jako volič se Vás pane Sobotko touto cestou ptám:

Tohle opravdu chcete?

Tomuhle chcete vystavit voliče jen proto, že se údajně obáváte, že do Sněmovny se místo několika poslanců ČSSD dostane několik poslanců SPOZ?

Jestli je to pravda -- a já doufám, že není -- tak nemáte právo ve Sněmovně zasedat jako zástupce občanů.

7 let ekonomické zimy

Kromě problémů s českým státním rozpočtem je nutné okamžitě řešit i rozpočet EU. Nyní probíhají jednání o rozpočtovém rámci na léta do roku 2020. EU tvoří vždy předem rozpočtový rámec podle něhož jsou v dalších 5 letech (plus 1 rok na dočerpání) sestavovány rozpočty fondů EU. Evropská komise navrhla seškrtat rozpočty všech fondů. Pokud vláda nebude dobře reagovat a vyjednávat, tak nás čeká 7 hubených let.

Velkou ránu českému zemědělství představuje návrh Komise na novou podobu Společné zemědělské politiky. Škrty jsou namířeny tak, že by postihly právě české zemědělce. Podle informací ministerstva zemědělství  řádu 20 a 50 miliard korun. České zemědělství, které se po letech dostalo jako sektor do mírného zisku by se opět propadlo do hlubokých ztrát. Čeští zemědělci by opět by čelili likvidaci jako v 90. letech.

Obrovský problém zejména pro obce by představovalo osekání fondu soudržnosti tak, jak navrhuje EK. Řada infrastrukturních projektů na komunální úrovni by šla k ledu.

Ještě horší je situace v oblasti fondů životního prostředí. Bez nich řada českých obcí nebude schopna dostát ekologickým normám protože nebudou schopny bez peněz postavit třeba čističky. A za to pak ČR a i samotným městům navíc hrozí pokuta z Bruselu.

Jednání o rozpočtovém rámci budou vrcholit právě během následujícího půl roku. Zvládnout je aby ČR neutrpěla obrovské ekonomické škody je velmi těžký úkol pro vládu. Zvládnutí tohoto úkolu je při střídání vlád a předčasných volbách prakticky vyloučené.

Co teď?

K napsání tohoto otevřeného dopisu mě přimělo prohlášení o tom, že v případě, pokud se nepodaří rozpustit Sněmovnu hlasováním svolaným na 16. července, se ČSSD pokusí získat pověření k sestavení druhé vlády -- s tím, že to má být cesta k postupnému vypsání mimořádných voleb poté, kdy Sněmovna třem vládám po sobě nevysloví důvěru.

Chtěl bych touto cestou upozornit na rizika, kterým tento postup vystavuje naše občany. Zároveň bych pna Sobotku i ostatní poslance chtěl vyzvat k tomu, aby jste se v této situaci zachovali jako státníci a ne jako politikáři. Státníkem je ten politik, který udělá něco pro lidi, nebo pomůže odvrátit katastrofu. Takovou jaká nám hrozí. Politikářem je volený zástupce, který místo hledání řešení, která pomohou občanům, dělá pouze intriky, které mají pomoci jen jemu a jeho partaji.

Zároveň bych chtěl upozornit, že v případě předčasných voleb a splnění všech rizik, která jsou s nimi spojená hrozí, že v zemi s nabytím účinnosti nového Občanského zákoníku a současně rozpočtového provizoria vypukne bezpráví a ekonomický úpadek jaký nemá obdoby. Nově zvoleným poslancům by mohlo hrozit, že naštvaný lid za takové situace přijde ke Sněmovně s vidlemi, dlažebními kostkami a zápalnými lahvemi. Nemyslím si, že by bylo dobré v takové situaci sedět ve sněmovně, kterou lidé podpálí. Ani jako vítěz voleb.

Těžko by se člověk mohl divit pokud by takto naložili s institucí, která by zemi přivedla do takového stavu. Respektive, která hrozbu neodvrátila dokud mohla.

Dělba moci

Na závěr bych chtěl vyzvat k jinému řešení. Dnes je již jisté, že za pár dnů bude jmenována vláda premiéra Jiřího Rusnoka. Myslím si, že pokud v ní nebude zasedat Miroslav Kalousek nebo Jiří Pospíšil či Jan Kubice, tak to většině lidí nebude vadit.

Nechci panu Sobotkovi upírat svaté právo poslance hlasovat proti vládě. Chci jej však vyzvat aby zkusil čas, který ještě zbývá, využít k odvrácení katastrof, které se na naši zemi blíží. Účinnost nového Občanského zákoníku lze odložit i za úřadování vlády Jiřího Rusnoka.

Třeba i vlády v demisi. I vláda v demisi může Sněmovně předložit návrh státního rozpočtu. To Sobotka ostatně zažil jako ministr financí v demisi v roce 2006. I v době, kdy je vláda v demisi lze státní rozpočet schválit. Sněmovna jej může volně upravit podle svého. Tedy podle dohod politických stran.

I vláda v demisi může zvládnout úspěšně jednání o rozpočtovém rámci. Pokud dostane čas a prostor jednat s ostatními vládami, které mají podobné zájmy, tak může dosáhnout toho, že Komise bude přehlasována v Radě. Úspěch samozřejmě není zaručen. Ani u vlády premiéra Rusnoka ani u vlády, Bohuslava Sobotky. A ani u vlády premiérky Němcové, která by mohla přijít na řadu jako třetí. A to dokonce ani kdyby získala důvěru. Jak mohu naznačovat ony podpisy 101 poslanců.

Při střídání vlád a předčasných volbách je však úspěch zcela stoprocentně vyloučen.

V tomto však má Parlament možnost vládu řídit. Ve sněmovním Výboru pro evropské záležitosti lze ukládat vládě úkoly jak má postupovat při jednáních. Sněmovna navíc svým usnesením může vládu zavázat k tomu jak má postupovat v evropských věcech.

Prosím tímto Bohuslava Sobotku i ostatní poslance -- místo politikaření a hádání se o to kdo bude premiérem a kdy mají být volby -- zkuste odvrátit katastrofy, které se na naši zemi valí. Potom můžete třeba i upravit Ústavu a zpřesnit pravomoci prezidenta, aby nemohl obcházet Parlament.

Nyní však mazejte k čerpadlům. A všichni. Až tu loď zachráníte, tak se zase můžete rvát o to kdo na ní má velet.

Vytisknout