Markantní rozdíl v myšlení většinové německé a české společnosti

3. 3. 2013 / Václav Chyský

Vážený pane Šmajsi,

Se zájmem jsem přečetl Váš článek v Britských listech o konfrontaci současné civilizace s principy dlouhodobého přírodního vývoje naší zeměkoule a vlastně též celého vesmíru. Musel jsem si převádět Váš často používaný termín kultura do (z mého hlediska) vhodnějšího pojmu civilizace, neboť se ve Vašem textu jedná převážně o materiální a technické vlivy, poškozující naši planetu. Rozdílné používání pojmů civilizace a kultura v německé a anglo-francouzské literatuře je mi známo.

Pozastavujete se nad nezájmem politických věd a filosofie o ekologickou problematiku. Ekologická etika je v českém vědomí skutečně podceněna, nebo v důsledku pozdního přechodu na konzumní společnost je mnohými Čechy dokonce považována za bláhovost, sociální inženýrství, či přirovnávána k fašistoidní ideologii. Protože žiji půl století v Německu, mohu srovnávat ten markantní rozdíl v myšlení většinové německé a české společnosti. Kdo nese za tento stav české společnosti zodpovědnost?

Po léta se divím, proč se čeští odborníci, ať už přírodovědci, filosofové, meteorologové atd. do této problematiky aktivně nezapojili a přenechali pole amatérům typu Václava Klause, aby otupovali ekologické vědomí. Zde nejde jen o zvýšený význam společenských věd na poli ekologické etiky, jde hlavně o veřejnou politickou aktivitu a odvahu postavit se na základě odborných argumentů politickým tlakům. Václav Klaus se vydal jako amatér do sféry ekologické problematiky. Musel by tedy být ochoten vystavit své názory kritické diskusi na českém vědeckém pódiu. Je mi záhadou, proč ho žádná česká akademická instituce k takovému rozhovoru veřejně nepozvala.

Nečetl jsem v českém tisku, nebo jsem to přehlédl, že by se některý český odborník zmínil o tom, kdo je sponzor tak zvaných ekologických "vědeckých" výletů Václava Klause na ekologické kongresy a kdo podporuje prodej jeho knih. The Heartland Institute v Chicagu si klade za svůj přední úkol popírat vědeckou dokumentaci o vlivu lidské činnosti na klimatické změny. V devadesátých letech spolupracoval Heartland Institute s tabákovým producentem Philip Morris v otázce, zda je škodlivé pasivní kouření a loboval proti zdravotním reformám, týkajících se omezování kouření na veřejných prostranstvích. Je proto lehce vysvětlitelné, proč Václav Klaus v Kutné Hoře otevřel zmodernizovanou továrnu na tabákové výrobky. O činnosti Heartland Institutu je možno se informovat v Internetu. Václav Klaus je jeho čilý spolupracovník. Dnes už je pozdě konfrontovat Václava Klause s jeho soukromou výdělečnou činností v roli prezidenta. Snad bude možné pod tímto zorným úhlem pozorovat aktivity jeho budoucího institutu.

Vytisknout

Obsah vydání | Pátek 1.3. 2013