"Před rokem 1989 jsme žili v komunismu"

27. 2. 2013

V poslední době se tato věta začíná čím dál více dostávat do projevů novodobých "komunistobijců". Proto důrazně protestuji: nikdy jsem v komunismu těch 27 let nežil, (ten zde zažili prý jen husité v Táboře), své mládí jsem prožil pouze ve zpackaném socialismu.

Politický stav společnosti, definovaný jako komunismus předpokládá, že jde o duševně vyzrálou společnost, kde každý člen přispívá do společného podle svých možností a využívá společné zdroje podle svých potřeb. -- jinými slovy: co vkládá, to dostává spravedlivě i zpět.

Komunistické režimy od počátku chápaly samy sebe nikoliv jako dovršený komunismus (ve kterém podle Marxových a Engelsových předpovědí měl mimo jiné zaniknout stát), ale jen jako historickou fázi - často zvanou (reálný) socialismus.

Nejen bez "lidské tváře", ale ten typicky český socialismus byl mimořádně necitlivý, mstivý, závistivý a úzkoprsý - což je bohužel základ dnešní všeobecné politiky i nešťastné národní povahy.

V letech 1991-93 jsem po otevření hranic zprostředkovával zvědavým zahraničním zájemcům přímé ubytování v českých rodinách a do zasílané info příručky jim pro jistotu raději psal: " Nebuďte překvapeni, že životní úroveň, např. vybavení bytu neodpovídá vaší představě o sociálním nebo profesním statusu vašeho hostitele - byt lékaře a třeba zedníka bude podobně zařízen a to je dáno bývalým rovnostářstvím a zcela stejnými platy v téměř všech profesích v bývalém režimu"

V bývalém socialistickém Maďarsku si mohl konstruktér populární kostky Ernő Rubik vydělat milióny z celosvětového prodeje, zatímco u nás génius Otto Wichterle - vynálezce kontaktních litých čoček - nejenže nezbohatl, ale politbyro mu nechalo patent raději uplavat, přičemž náš stát by z udělování licencí dodnes profitoval z procent a daní do státní pokladny... asi jako Dánsko z Lega.

Čínský "komunismus"

je jen zbytečně dráždící pojmenování, které samotným Číňanům je lhostejné ("housky v Číně levnější nebudou, když se čínští komunisti přejmenují třeba na sociální demokracii a zruší rudé hvězdy) a tak velký stát si v dané fázi nemůže politický pluralismus dovolit. Čínský komunismus dokonce pohrdá naší západní tzv. losovací hollywoodskou demokracii, kde se politik dostává na důležitou pozici jen díky svému líbivému ksichtu na billboardech a kecům a nikoliv na základě svých prokazatelných zkušeností, výsledků, referencí a doporučení.

Odvážným českým antikomunistům bych ty neúnavné protesty raději doporučil zaměřit obecně, ne proti pěšákům, ale aby KSČM - sbírající zadarmo své politické body a sympatie dnešní nespokojené veřejnosti -- se pod tlakem veřejného mínění zřekla bývalých temných stránek -- a hlavně označila za vlastizrádce tehdejší členy - autory tzv. zvacího dopisu v roce 1968.

Ale prosím -- "život v bývalém komunismu" -- ze svých slovníků vynechte. Možná mladí vám na to skočí. Nás ta povrchní hloupost zbytečně naštve. Prostě - chceteli se příště ohánět pojmem "komunismus", račte si o něm nejdříve něco odborného přečíst, ať my a vy nejsme za úplné voly.

Pozn. JČ: Označování východoevropských režimů z doby před rokem 1989 za "komunismus" je běqžnou západní politologickou praxí. Označení je vyvozeno ze skutečnosti, že režimy používaly komunistickou ideologii. Označovat režim existující v Československu za "socialismus" s tím, že komunismus byla utopie, k níž měl režim teprve dospět, znamená přijmout terminologii tehdy vládnoucí komunistické ideologie.

Použijeme-li slovo "socialismus", potíž je, že ho pak nejsme schopni rozlišit od socialistických systémů v západních zemích. Socialismus vládne spíš ve Skandinávii. Dalo by se snad pro východoevropské režimy před rokem 1989 používat výrazu "státní socialismus".

Pozn. ŠOK: Jsem stejného názoru jako Martin Greš. Papouškovat politologicky diletantský termín znamená přijmout zásady diletantského diskursu. Na "západě" se už padesát let také rozlišují politické strany "eurokomunistické" (pro subjekty ovlivněné Gramscim, principy marxismu, socialismu a pluralismu, které se snažily prosadit komunismus v západní Evropě 70. let, po maďarských událostech a Československu 1968) od stran "neostalinských" či "konzervativně komunistických", "maoistických" - viz "eurokomunismus" Partito Comunista Italiano pod vedením Enrica Berlinguera. Výraz "doba komunismu" či "doba totality" jsou diletantské ideologizující nálepky, nahrávající primitivnímu agresivnímu antikomunismu. Je to stejný politologický diletantismus, jakým je označení německého nacionálního socialismu (nacismu) za levicový směr namísto za ultrapravici (rasové elitářství, korporátní fašismus), který má delegitimizovat "ve slušné společnosti" kohokoliv, kdo se přihlásí k levici. I kdyby to byla "strana mírného pokroku v mezích zákona"...

"Socialistické tržní hospodářství" dnešní Číny není totožné se severokorejskou "diktaturou státně-stranické oligarchie", se státním kapitalismem "reálného socialismu" Husákovy doby či "samosprávným kapitalismem" Titovy Jugoslávie... Je čínský model kapitalistický? Ano i ne. Protože je plánovaný zástupci většiny vzhledem k dominantní ideologické doktríně KSČ se silným podílem dominantních producentů v majetku sátu. Byl Brežněvův model "komunistický"? Ne. Protože k rozdělování nedocházelo nikdy podle potřeb - a to ani u vládnoucí třídy, státně-stranické byrokracie. Přitom například v obranném a kosmickém průmyslu a jeho vývoji byla TVRDÁ KONKURENCE vývojových týmů (Mikojan-Gurevič versus Suchoj, Jakovlev či Tupolev ap.; OKB-1 S. P. Koroljova/ CSKB-Progress versus OKB-52 Vladimira Čeloměje, KB Saljut či OKB-23 Vladimira Mjasiščeva ).

Kdybych to měl parafrázovat, tak "socialismus je myšlenka, že dělnická třída, která vytváří zisk, bohatství, auta, domy, letadla či ocel, by měla převzít a provozovat stát (nejen veřejné statky) společně, demokraticky, ve prospěch většiny. Komunismus je myšlenka, že společnost by neměla mít třídy. Socialismus říká, že rozdělení vyrobeného by mělo probíhat v závislosti na výši individuálního úsilí jednotlivce při výrobě po vyrovnání handicapů, zatímco komunismus tvrdí, že zboží a služby by měly být rozděleny mezi lid podle potřeb jednotlivce.

Vytisknout