Poetika živého světa

27. 2. 2013

V rámci mezinárodního sympózia Poetika živého světa (In Bann in Sinllicher Natur), inspirovaného myšlenkami knihy amerického ekofilosofa Davida Abrama Kouzlo smyslů - vnímání a jazyk ve více než lidském světě, kterou právě u nás vydává nakladatelství DharmaGaia, se budou těmito a dalšími podobnými otázkami zabývat - autor uvedené knihy David Abram, biolog a filosof Andrea Weber, historička umění Hildegarda Kurt, interdisciplinární umělkyně Shelley Sacks, filosof vědy Ivan M. Havel, filosof fenomenolog Miroslav Petříček a nezávislý vědec Marco Bischof. Ve workshopech, přednáškách a rozhovorech budou uvedení protagonisté spolu s ostatními účastníky sympózia zkoumat, jak lze vytvořit skutečně udržitelný svět vzájemného prospěchu, který by mohl dát vzniknout co možná největšímu bohatství všeho a pro všechny a nikoli pouze krátkodobému, rychlému blahobytu pro několik málo lidí. Sympozium by se mělo stát otevřeným učebním prostorem pro praxi "dobrého života"; jedním z jeho témat bude ekonomika "společných statků" ("commons"). Sympózium, moderované Johannesem Heimrathem, vydavatelem německého časopisu "Oya - jiné myšlení, jiný život", bude simultánně tlumočeno do češtiny.

Projekt Poetika živého světa (In Bann in Sinllicher Natur) připravil thinkOYA ve spolupráci s následujícími partnery: Nadace Schweisfurth v Mnichově; Nadace Heinricha Bölla v Berlině; Agenda 21-Büro der Landeshauptstadt Hannover; Iniciativa Transition-Town v Hannoveru; Iniciativa Transition-Town v Göttingenu; Nadace Leben & Umwelt/Nadace Heinricha Bölla v Niedersachsenu; Pilgrim, o.s. v Praze.

Sympózium doprovází vydání knihy Davida Abrama Kouzlo smyslů - vnímání a jazyk ve více než lidském světě (DharmaGaia). Viz: ZDE. Knihu je možné na sympóziu zakoupit se slevou za 396,-Kč.

ZDE, ZDE

Po tisíce generací se lidské bytosti považovaly za součást širšího společenství přírody a pěstovaly aktivní vztahy nejen mezi sebou navzájem, ale i s ostatními zvířaty, rostlinami a dalšími přírodními fenomény -- včetně hor, řek a větrů a počasí --, jež jsme teprve nedávno začali považovat za neživé a bezduché. Jak tedy mohlo dojít k tomu, že lidé zpřetrhali svou pradávnou sounáležitost s přírodním světem? A co musíme dnes my udělat pro to, abychom onen výživný a vzájemně posilující vztah s živou, dýchající zemí znovu obnovili, nechceme-li riskovat další úpadek našeho pozemského domova?

Nad těmito a dalšími podobnými otázkami se zamýšlí americký ekofilosof David Abram ve své knize. Čerpá v ní z pramenů tak různorodých jako jsou fenomenologie vnímání Maurice Merleau-Pontyho, balijský šamanismus a apačská vyprávění příběhů i ze své vlastní bohaté zkušeností trikového kouzelníka, a odkrývá před námi hlubokou a tajuplnou závislost lidského poznání -- včetně samotného daru jazyka a lidského intelektu -- na přírodním prostředí. Odhalením vnímavosti a inteligence veškeré přírody vytrhává Abram naše smysly z navyklých způsobů vidění a slyšení a podněcuje nás ke znovuzískání hlubokého příbuzenství s živým tělem země.

Na každé stránce tohoto poetického díla spřádá svou argumentaci s velkým zaujetím, citem, precizností a intelektuální smělostí. Jde o přelomovou práci současné ekologické filosofie a etiky, která otevírá nové výhledy nejen pro ekologii a filosofii, ale také pro lingvistiku, psychologii, antropologii a srovnávací religionistiku. David Abram za ni v roce 1997 obdržel Lannanovu cenu za literaturu faktu.

Přeložili Michaela Melechovská a Jiří Zemánek.

Vydává nakladatelství DharmaGaia.

1. vyd. březen 2013. ISBN 978-80-7436-024-4.  Váz. s přebalem, 406 str.

Vytisknout