Debatujme o postavení starších spoluobčanů, ale nepoužívejme nevěcný, přemrštěný slovník

1. 3. 2013

Zamotala jsem se do debaty, ve které jsou mi zejména paní Říhovou a také panem Cionem podsouvány ideologické postoje, kterými "netrpím", píše paní Klára Mičkalová.

"Paní Mičkalová nám předvedla, jak takové myšlení správného občana má vypadat. Ona sice tuší, že má mince někde dole druhou stranu, protože ji to logika napovídá, ale netuší, co na té druhé straně je, jako správnou občanku ji ani nenapadne se tam dívat, protože věří, že tam nic tak strašného není, věří - že tam možná nebude teplá bílá, možná je tam studeně nachumelíno, ale zaručeně to bílé je. Černá už přece byla za rudých komunistů a hnědých nacistů, teď už nás čekají jenom růžové zítřky." píše pan Cion.

Nejde mi o tento výpad ad personam, o to, že jsou přesvědčeni, že nejsem schopná nahlédnout bídu, ve které někteří lidé u nás žijí. Mj. tato situace není způsobena pouze vládními kroky, ale vážným narušením společenské soudržnosti a mezigenerační úmluvy v rámci rodiny - to je ovšem na jinou debatu.

Vrátím se k tomu, co mi na debatě, kterou rozpoutala paní Říhová, velice vadí. Nyní zase já něco vyčtu paní Říhové: podle mne nevidí dál než k ohrádce našeho českého pískoviště, dále už ne. A použila pro popis určité situace u nás silné, přesilné slovo: "genocida" (později upravené na "autogenocida", a to podpořené poněkud směšnými argumenty).

Zda se jedná o genocidu je mj. definováno intencí a naplněním významu slovesa caedere, ze které ona část slova "cida" pochází: bít, pobít, zabít. Zlikvidovat, vyhladit, exterminovat. Opravdu si právník, se kterým paní Říhová konzultovala, myslí, že je dnešní vládou ČR naplněna skutková podstata genocidy? Je opravdu skutečným záměrem vlády exterminovat obyvatelstvo? Ač se mi současná politika nelíbí, takový záměr nevidím. Pokud se však kdokoliv domnívá, že skutková podstata tak závažného trestného činu je naplněna, ať tedy neodkladně jedná a podá trestní oznámení. O záměru vyhladit lidstvo obzvláště rafinovaným způsobem -- pomocí reziduí antibiotik v potravním řetězci, které skončí až v mléce -- snad nemá cenu diskutovat. Smysluplná debata by se týkala ochrany životního prostředí a globálních přírodních zdrojů.

Za posledních třicet let se děly a dějí hrůzy hrůzoucí různým skupinám obyvatelstva například v Dárfúru, Balúčistánu, Rwandě, bývalé Jugoslávii, Iráku, Íránu, indickém Kašmíru, v Indii a v Číně, Severní Koreji, Myanmaru, Kambodže, Sierra Leone, na Kavkazu, ve východním Timoru, v Amazonii a Latinské Americe vůbec, v Austrálii.... A to mnohé zločiny nejsou posuzovány jako genocida, ale "jen" jako jiné zločiny proti lidskosti, jako válečné zločiny a jiná porušení mezinárodního práva nebo práva místního.

Naprosto jednoznačně se chci zastat takovýchto lidí. Setkala jsem se s některými, některé skutky jsem zdokumentovala. Jsou to lidé, kteří prožili a prožívají pro naprostou většinu lidí nepředstavitelně nelidské zacházení: oběti skutečné genocidy. Něčeho, co se obyvatel České republiky naštěstí ani náznakem netýká.

Ano, debatujme o postavení starších lidí, o dnešní i budoucí podobě společnosti a všech souvisejících úzkostech a frustracích. Ale aby měla debata smysl, je třeba používat solidní slovník a vyhnout se osobním útokům.

Chtěla bych zatřást s paní Říhovou a důrazně jí říct: pro-ber-te se! Genocida je něco úplně jiného, než co si myslíte, že se u nás děje.

"Antigerontismus" - staří lidé v české společnosti
Vytisknout

Obsah vydání | Pátek 1.3. 2013