Víte, co můžeme zlepšit? A jak?

4. 12. 2012

Opačný přístup jinde: když se připravovala jedna významná strategie, došlo k výměně ministrů. Nový ministr připravovaný návrh okamžitě zamítl a nařídil připravit návrh dle své vlastní vize. Dokud nebyl návrh hotový, byl utajený. Potom byl poslán vybraným místům (ale ne opozici ani nevládkám) k připomínkování. Lhůta byla několik pracovních dnů v období dovolených. Připomínky posuzovali s očekávatelnými výsledky ti, kteří návrh připravovali. Ačkoli proces byl neefektivní a nedemokratický, byl v souhlase s platnými předpisy.

Podívejme se na další závažná rozhodnutí: způsob volby presidenta, důchody, restituce, desítky jiných. U všech selhal proces přípravy a přišly hádky v parlamentě i v médiích. Od začátku nespolupracovali stoupenci jiných názorů. Proto mimo jiné posílil okamžitý a/ nebo pozdější konflikt. Nespolupracovali ani externí odborníci a v některých návrzích byly proto chyby, někdy zcela elementární.

Zde ovšem nekomentujeme věcný obsah ani samotné přijímání takových rozhodnutí. Máme, ve srovnání s mnoha zeměmi, poměrně regulérní volby a poměrně (byť méně) svobodné rozhodování poslanců, senátorů a jiných representantů. Zcela nám však selhává příprava návrhu zásadních komplexních rozhodnutí čili strategií čili politik. Jedním neduhem je národní povaha: jsme například asi lepšími improvizátory než Skandinávci, ale ne tak dobře spolupracujeme a konzultujeme. Hlavním neduhem je však absence participativního/ skandinávského/ demokratického přístupu k přípravě strategií a k věcné přípravě zákonů, které strategie koordinovaně implementují. Ve světě obliba takového přístupu v posledních létech rychle roste. Přibývá aplikací, od lokální úrovně v Connecticutu do přípravy ústavy na Islandu. Některé university jej zavedou od podzimu 2013 jako jedno možné zaměření studia.

Navrhujeme-li zavedení takového přístupu, musíme ověřit, jak řeší nejčastější procedurální problémy: transparentnost procesu a aktivní účast všech zájemců od začátku, pomoc při opožděném zahájení přípravy, schopnost porovnávat složité varianty různých účastníků, u strategií podpora následující legislativní implementace, nezaujatost koordinátora a procesu, odolnost proti změnám ministra nebo vlády, zahrnutí odborníků i občanů různého politického zaměření, resistence proti politickému nátlaku plus kolem deseti dalších problémů.

Participativní/ skandinávský přístup byl v ČR v posledních létech podrobně připraven. Jeho rozpracování se u nás zúčastnili nebo závěry doporučili nositelé funkcí jako předseda a místopředseda vlády, ministr a náměstek ministra, předseda Statistického úřadu a předsedkyně Ústavu jaderné bezpečnosti, generální ředitel v zahraniční veřejné službě a vysokoškolský pedagog, předseda senátního výboru, eurokomisař, domácí a zahraniční odborníci. V létě 2010 byl skandinávský přístup veřejnou správou opakovaně diskutován s  premiérem. Ten jej předal svému nástupci, protože přesahoval kompetence končící vlády. Domácí i zahraniční odborníci z politické, správní i občanské sféry u nás dříve intensivně a nezištně pomáhali v rozvoji participativního přístupu. Jejich spolupráce byla loni náhle ukončena a její výsledky nebyly využity.

Prozatím se u nás neužívá ani nezavádí žádný přístup, který ošetřuje uvedené procedurální problémy. Naše strategie se připravují silově, to jest v zájmu účastníků boje o moc a bez ošetření zmíněných problémů. V současné době připravuje externí firma velmi dobrý popis dílčích technik, ale nezabývá se ošetřením uvedených procedurálních problémů, ani souvislostí s celkovým procesem vládnutí. Rostou obavy, že pouze tyto dílčí techniky budou zavedeny místo vyzkoušeného participativního přístupu, odpovídajícímu světovému směru vývoje a nezbytnému pro zlepšení. Tím se provokuje kritika, doufejme nesprávná, že skutečné zlepšení přípravy rozhodnutí a strategické práce není žádoucí. Provokuje se i okamžitý a/ nebo budoucí konflikt. Musíme se však vyhnout personalizaci a zneužití procedurální otázky k osobnímu nebo stranickému prospěchu. Viníkem zdržení není některá politická strana, vláda, organizace nebo osoba. Viníkem jsme my všichni, protože jsme nezajistili zlepšení této komponenty demokratického rozhodovacího procesu.

Stále jsou země, které se z neznalosti nebo úmyslně vyhýbají participativní přípravě. Tím umožňují zneužití přípravy jako zbraně v boji o moc a o peníze, zatím co příprava má být nástrojem k prospěchu společnosti. Nepochybně i u nás bude participativní přístup zaveden. Není postačující, ale je nutnou podmínkou zlepšení řady dysfunkcí v řízení naší společnosti. (Podrobnosti viz www.strategickaprace.cz)

Vytisknout