Co dělat při ukradení totožnosti

3. 12. 2012

Reakce na článek "Invalida s deseti exekucemi za 'jízdu načerno' ..."

Komentář od právníka, který si přeje zůstat v anonymitě:

Taková situace běžně nastává v souvislosti se ztraceným/ukradeným dokladem totožnosti, který následně asociálně zdatný spoluobčan používá k prokázání totožnosti, je-li při černé jízdě zachycen revizorem, v horším případě si na cizí totožnost sjedná nějaký úvěr či jinou placenou službu.

Pokud v nalézacím řízení soud/rozhodce nezjistili adresu, zanesenou v centrální evidenci obyvatel (a exekucí stižený občan se na takové adrese v době doručování písemností v nalézacím řízení také skutečně vyskytoval), pak nejspíše v nalézacím spise bude doručeno uložením na adresu chybnou (připomínám, že úprava soudního doručování byla před rokem 2009 podstatně jiná, než je tomu od roku 2009 dodnes!).

Skartační lhůta těchto spisů u okresního soudu je celých 20 let a je třeba spisy projít a obsah si nafotit (nebo nechat kancelář ofotit, to ovšem už za tučný soudní poplatek, proto vřele doporučuji digitální fotoaparát s sebou). V takovém případě se uplatní úprava obsažená v § 50d občanského soudního řádu:

(1) Na návrh účastníka rozhodne odesílající soud, že doručení je neúčinné, pokud se účastník nebo jeho zástupce nemohl z omluvitelného důvodu s písemností seznámit. Návrh je třeba podat do 15 dnů ode dne, kdy se s doručovanou písemností seznámil nebo mohl seznámit. V návrhu musí být vedle obecných náležitostí (§ 42 odst. 4) uveden den,kdy se účastník s doručovanou písemností seznámil nebo mohl seznámit, a označení důkazů, jimiž má být včasnost a důvodnost návrhu prokázána.

(4) Omluvitelným důvodem podle odstavce 1 nemůže být skutečnost,že se fyzická osoba na adrese pro doručování trvale nezdržuje.

(5) Rozhodl-li soud o tom, že doručení písemnosti je neúčinné, považuje se písemnost za doručenou dnem právní moci rozhodnutí o neúčinnosti.

Pokud by exekucí postižený stihl reagovat do 15 dnů ode dne, kdy se o situaci dozvěděl (dle popisu děje v den doručení exekučního příkazu) a může nějak prokázat skutečnosti, rozhodné pro vyslovení neúčinnosti doručení, běží mu znovu lhůta k odvolání v nalézacím řízení.

To má za důsledek, že může v jednotlivých řízeních uplatnit všechny skutečnosti, kterými lze prokázat, že to nebyl on, kdo byl revizorem zachycen (potvrzení o prohlášení invalidity k datu záchytu, tehdy platná průkazka MHD nebo potvrzení DPHMP o tomtéž, potvrzení od ohlašovny ohledně ztráty dokladu totožnosti apod.).

Pro exekuční řízení to má za následek možnost podat návrh na její odklad nebo zastavení, jelikož exekuční titul dosud nenabyl právní moci, dokud neskončí odvolací řízení (případně autoremedura předsedou senátu příslušného soudu prvního stupně, pokud rozhodnutí nevydal soudce).

Pokud výše uvedenou lhůtu propásl, je třeba zvažovat mimořádný opravný prostředek (obnovu řízení), samozřejmě rovněž v příslušné lhůtě od zjištění důvodu obnovy řízení.

Je-li si účastník jist, že jeho důkazy prokážou, že nebyl osobou přistiženou při černé jízdě, nemusí se bát obrátit se na advokáta, nebo v případě špatných majetkových poměrů (cca příjmy pod 15 tis. Kč měsíčně a žádné disponibilní úspory) požádat soud o osvobození od povinnosti hradit soudní poplatky a současné přidělení advokáta na náklady státu.

Stačí bdělost a reagování zavčasu. Pokud ovšem postižený exekucí ztratil doklad totožnosti a nesplnil svou zákonnou povinnost skutečnost okamžitě ohlásit nebo pokud nesplnil povinnost ohledně trvalé adresy v centrální evidenci obyvatel, bude zřejmě v těžké důkazní nouzi, případně nebude možno s právní mocí exekučních titulů již pohnout.

Pozn. JČ: Z výše uvedeného opět vyplývá otřesný stav českého soudnictví, kde řehtá úřední šiml a běží nemyslivá byrokratická mašinérie namísto toho, aby se uplatňoval princip přirozené spravedlnosti. Jestliže je prokazatelné, že postižený je invalida a byl invalidou i v době, kdy měl být údajně chycen bez jízdenky ve veřejné dopravě, slušný systém by exekuci okamžitě zastavil, bez ohledu na to, zda postižený nahlásil či nenahlásil ztrátu občanky, a bez ohledu na to, zda vypršely či nevypršely nějaké pitomé právní lhůty. To je právě rozdíl mezi situací v ČR a jinde.

Řádění exekutorů v České republice
Vytisknout

Obsah vydání | Úterý 4.12. 2012