Dobrý či lepší premiér ještě žije. Ne u nás, ale v Bulharsku! Aneb: gesto hodné následování. Kéž by!

3. 12. 2012 / Jiří Baťa

Absolutní souhlas, viz kauza Vondra, Parkanová, Barták a další (pozn.autora článku).

Není to dávno, kdy jsme, resp. někteří z nás (víme o kom je řeč) o Bulharsku mluvili jako o jedné z nejzaostalejších evropských (postkomunistických) zemí přesto, že pro řadu občanů (řádově v desetitisících) to byla v době totality "země zaslíbená". Mám tím na mysli zájezdy či jinak trávené dny dovolené u moře. Po zhroucení socialistického režimu východního bloku v Evropě, se nám Bulharsko prezentovalo hlavně v podobě mafiánských gangů, řádících na území ČR. To samozřejmě vyvolávalo dojem, že Bulharsko je země, kde z hlediska životní úrovně lišky dávají dobrou noc. Pravdou však je, že i v Bulharsku se dnes již mnohé změnilo, naše mainstreamové média této zemi však nevěnují (a nevěnovali) dostatek pozornosti, aby nás informovali i o "bulharské demokracii, potažmo bulharském kapitalismu".

Není však žádným tajemstvím, že situace v postkomunistických zemích je, až na malé výjimky, velmi shodná se situací u nás. I když ne tak docela, protože naše situace je specificky česká, jinými slovy: blbá, horší, ale naše! Měřítko lze hledat především v ekonomice, v té souvislosti se zadlužeností, HDP, prosazování "nezbytných(!) reforem, které ve svých důsledcích dosáhly neměnné procento nezaměstnanosti cca 9 %, bezdomovectví, bezvýchodné zadlužení občanů, exekuce, propad výkonnosti průmyslu, zemědělství, omezení budování infrastruktury, omezení zdravotní péče, problémy ve školství, zvýšení sociálních nejistot etc., tedy výrazné snížení životní úrovně většiny občanů ČR a morální úpadek celé společnosti. Příčina toho všeho je známa: nezodpovědná, lajdácká, arogantní, zákonům a Ústavě odporující činnost se systémovou korupcí prorostlá politika pravicové koaliční vlády! Vláda, která navzdory reálným skutečnostem z promyšleného a úmyslného tunelování, rozkrádání, podvodů a machinací se státním majetkem a finančními prostředky dřívějších i současných významných politických osobností, vedly vládu, zvláště ministry Drábka, Hegera a nejlepšího ministra financí pro střední a východní Evropu chemika Kalouska k sofistikované politice formou reforem a úsporných opatření, které o několik dírek v utaženém opasku velké části občanů, posunuly jejich sociální jistoty na úroveň hranice bídy, mnohdy i hluboko pod ni.

Navzdory tomu však koaliční vláda a pravicová část politické garnitury zcela záměrně a opovržlivě přehlíží tento stav a pro mnohé občany až kritickou situaci, přičemž své posty si nadále udržuje na úrovni prosperujícího státu. Tím mám na mysli úroveň jejich mezd a odměn v porovnání se zdaleka ne reálnou průměrnou mzdou (o důchodech nemluvě) v ČR a především s kvalitou jejich práce a odpovědnosti, což dokládá skutečnost, že za něco víc jak dva roky činnosti koaliční vlády byl státní dluh povýšen na hodnotu více jak 1,6 bilionu korun a "odejítý" již dvanáctý ministr z vlády! To svědčí jednak o "kvalitě"(!) práce těchto ministrů, ale také o vnitřním boji koaličních stran o udržení svých postů, moci a vlivu bez ohledu na skutečnou realitu stavu společnosti, ale hlavně bez ohledu na jejich skutečnou kvalitu práce ( zvláště pánů ministrů Drábka, Hegera a Kalouska ), čehož výsledkem je stále zhoršující se situace ve státě a společnosti.

Přesněji řečeno, stav a situaci si vláda a pravicoví politici sice uvědomují, ale pouze z pozice možné ztráty svého vlivu a zisků, proto jsou jejich kroky, opatření a různá řešení vedena s cílem uhájit své pozice na úkor milionů občanů ČR. Jak jinak, než zase špatnou, arogantní, neodbornou, vůči občanům nezodpovědnou činností premiérem Nečasem počínaje, ministry, loajálními orgány a pravicovými podržtaškami (poslanci) ve sněmovně konče. To dokazují neskutečné machinace v koaliční, resp. odeésovské části poslanců-rebelů, kteří pod tlakem TOP 09 za cenu schválení katastrofického rozpočtu, církevních restitucí a dalších protilidových zákonů byli ochotni přistoupit na zcela nestandardní až podezřelé, za to ale zcela jistě výhodné čachry jak s vládou, tak vedením ODS a pravicové části poslanců, kteří všichni mají stejný zájem: prosadit a schválit jak církevní restituce (o prospěchu a efektu z tohoto vlastizrádného aktu pro rebely i koalici lépe neuvažovat), tak celý rozpočtový balíček!

Jak z výše uvedeného citátu vyplývá, s podobnými praktikami se zřejmě setkal i bulharský "pan" premiér Bojko Borisov, který to ovšem vidí poněkud jinou optikou, než "náš" pan premiér Nečas. Říci svým ministrům vlády: "Pracovali jste mizerně, že si odměny nezasloužíte!" si netroufne Nečas ani kdyby jej natahovali na skřipci. Přesněji řečeno řekne, ale nikoliv proto, že to tak sám cítí a vidí, resp. že výsledky jejich práce jsou skutečně mizerné, ale spíše je to pod tlakem jiných okolností, zpravidla nějakého osobního selhání, mnohdy stranického charakteru, případně vnitřního rozbroje mezi koaličními partnery. Na rozdíl od bulharského kolegy však náš premiér inkriminovaného ministra "jen" odvolá, místo toho aby jej donutil k lepšímu výkonu své práce, včetně krácení jeho mzdy, případně odměn a volání k odpovědnosti! To nezmiňuji, že takto Nečasem odvolaný či abdikovaný ministr neodejde s prázdnou, případně s šancí na jiný výnosný post (tj. trafiku, viz Fuksa, Šnajdr a řada jiných)!

Premiér Borisov však jde ještě dál, když ministrům vytkne nejen špatnou práci ve státní správě, ale současně jim nařídí vrácení už vyplacených prémií a odměn s pohrůžkou propuštění (v našich podmínkách "odejítí"!) To všechno při vědomí, že Bulharsko prožívá těžké ekonomické časy. Pravda, i takováto "silná" slova jsme od našeho premiéra několikrát slyšeli. Jenže to jsou slova významem populistická, bez reakce a konkrétního činu. Vždy jen zabouchal na otevřená vrata, odezva (opatření) žádná!

Je-li zde něco k porovnání, pak dvě zásadní věci: jednak je to relativně srovnatelná ekonomická situace v obou státech na jedné straně, diametrálně jiná je však přístup a reakce premiérů obou vlád na straně druhé! Zatímco bulharský premiér to nejspíše vidí bez použití stranických, koaličních a prospěchářských (korupčních) brýlí a možná i navzdor jim, náš pan premiér je (brýle) používá vždy a všude (doslova)! Proto je nejen taková vláda, ale co horší, proto je i takový stav ve státě a společnosti. Prostě je to důvod, proč Bulharům závidět takového premiéra! Tím nechci tvrdit, že jen jím provedené opatření výrazně změní situaci v Bulharsku, nicméně je to krok, který se cení a u občanů zcela jistě nalezne pozitivní odezvu. Tedy pravý opak toho, co dělá premiér Nečas a jak jsou jeho (a vlády) rozhodnutí a opatření občany přijímány. Jaký pán, takový krám! Je tedy na čase vyměnit "pána" Nečase! A možná bude i za jiného pána lepší krám!

Asi by nebylo od věci stejný postoj zaujmout i vůči Parlamentu ČR, speciálně Sněmovně. I tam je toho šlendriánu víc, než je žádoucí nejen co do kvality práce poslanců, ale vůbec jejich postoj k výkonu funkce a naplňování poslání zastupitele, zahrávajících se s důvěrou voličů. Poloprázdný sál, nezájem o dění při jednání sněmovny, esemeskování, telefonování, četby novin, vzájemných hovorů, podřimování, ale i pobyt v přilehlých buffetech při "občerstvování" (asi dobíjení baterek) a případnou neúčastí na jednání konče svědčí o tom, že i zde by měli být poslanci kráceni na platech a prebendách, protože jejich výkon ani zdaleka neodpovídá tomu, za co jsou z peněz daňových poplatníků, alias voličů, placeni.

Jenže, nejspíš pláči nad špatným hrobem a tato radikální potřeba nebude (za stávajících podmínek) vyslyšena, natož realizována. Stejně tak to platí i o příkladném aktu bulharského premiéra v aplikaci na současnou vládu premiéra Nečase, o Sněmovně nemluvě! Už vidím, jak se nad Borisovovým "neuváženým krokem" premiér Nečas škodolibě ušklibuje a myslí si něco, o místě prodloužených zad. To ovšem není, vzhledem k jeho známé aroganci a pošetilosti, nic mimořádného, překvapivého. Naopak. To jen dokazuje to strašné pomyšlení, jak (ne)odpovědně berou naši politici svou práci pro stát, občany, voliče! A je jedno, zda jde o vládu, nebo jejich podržtašky pravicového křídla koaličních poslanců, či jiných, s nimi sympatizujících jedinců. Tak či onak je to něco, co demokracii v ČR činí nejen nevěrohodnou a falešnou, ale hlavně pro velkou část občanů nereálnou a nepřijatelnou. Tragedií na tom je fakt, že si to páni politici nepřipouští, protože "jejich demokracie" ne naplňována měrou vrchovatou! Ty problémy, ty jim věru stojí za to!

Vytisknout