O původu indoevropských jazyků

20. 11. 2012 / Boris Cvek

24. srpna tohoto roku vyšel v časopisu Science zajímavý článek o původu indoevropských jazyků (Bouckaert et al. "Mapping the origins and expansion of the indo-european language family"). Nebudu se zabývat metodologií nebo hodnocením relevance zjištění, která článek přináší. Shrnu jenom jeho výsledky.

Prapůvodní vlast indoevropských jazyků je podle všeho Turecko, kde se vyvinul asi před 8000 lety prajazyk, z něhož se postupně jako nejstarší oddělily prařečtina, praalbánština a praarménština. Dále se šířením zemědělství směrem na východ i západ docházelo ke vzniku indo-íránské jazykové skupiny (východ) a skupiny evropských jazyků.

V Evropě se nejprve (asi před 5000 lety) oddělily jazyky baltsko-slovanské, potom germánské a zbylá skupina se rozdělila na jazyky románské a keltské.

Zdá se tedy, že ještě dříve než do Evropy přišla kultura z Východu (kultura krétská a minojská, iónské obce v Malé Asii a antické Řecko, křesťanství z Palestiny, potom vzdělanost arabská), rozšířil se do Evropy (včetně z hlediska Říma "barbarských" Keltů, Germánů a Slovanů) jazyk z téhož směru a z téže oblasti.

Tato práce, publikovaná v Science, představuje nový přístup k našim nejstarším dějinám, tzv. lingvistickou fylogeografii. Pokud se tento přístup dále uplatní, budeme moci -- podle autorů -- mnohem lépe integrovat všechna archeologická, kulturní a genetická data do jednoho rámce a získat mnohem přesnější obraz dějin samotných počátků Evropy.

Vytisknout

Obsah vydání | Středa 21.11. 2012