Demokracie není kapitalismus!

20. 11. 2012

"Prosím, nechť demonstrují, je to legitimní vyjádření jejich názorů." Tuto větu slýcháme v posledních dvou letech čím dál častěji od politiků vládní koalice. Vyvrcholení přineslo třiadvacáté výročí od listopadových událostí roku 1989, protože uvedenou větu opakovali jako mantru všichni, proti kterým byly protesty namířeny. Petr Nečas k tomu dodal, že "za toto jsme přece všichni bojovali". Dovolil bych si polemizovat se slovy premiéra, protože lidé rozhodně na náměstích necinkali klíči, aby zde museli stát o dvě desítky let poté znovu, píše Filip Zachariaš.

Ale je tomu opravdu tak? Stojí a padá demokracie na těchto protestech? Jestli si autoři takovýchto domněnek myslí, že demokracie se vyčerpá vhozením lístku do volební urny či vyjádřením nesouhlasu někde na náměstí, tak se velmi mýlí. Ovšem, tyto aspekty jsou pro fungování demokracie důležité, ale ne jediné. Skoro to vypadá, jako by nám vládní představitelé mezi řádky říkali: "Demonstrujte si jak chcete, nám je to stejně jedno." Nejen protesty, ale ani svobodné volby nepřiměly vládu k žádné sebereflexi. Na kongresu ODS vlastně k jakési reflexi došlo, když se bavili dva delegáti: "Lidem vadí, že jim škrtáme a na druhou stranu krademe." -- "Jasně. Musíme přestat škrtat, škrtali jsme moc."

Ministr Kuba prohlásil, že odmítá nátlak formou demonstrací a je pro racionální dialog, ale můžeme mu věřit? Můžeme věřit lidem, kteří s veřejností ani s opozicí nediskutovali ani tak klíčové zákony jako dar církvím či zavedení druhého pilíře důchodového pojištění, které tuto vládu přežije o desítky let (pokud ovšem do té doby nezkrachuje nebo jej někdo nevytuneluje)? Lidem, kteří si k takovému kroku neváhali do Poslanecké sněmovny přivést člověka nepravomocně odsouzeného? Můžeme věřit ministru Kalouskovi neustále opakujícímu jak je ochoten diskutovat, ale není ochoten snížit tempo vytahování peněz z kapes nejchudších? Vládě, kterou nezajímá, jak se žije občanům v její zemi, ale jen informace z finančních trhů?

Gabriel Laub přispěl k široké škále definic demokracie tvrzením, že "demokracie drží krok s výrobou hotových jídel: není už třeba podplácet voliče, lze koupit hotové poslance". Pokud se jedná tedy o tento způsob výkladu demokracie, vláda se ho drží. Všechna čest.

Ale zpět k původní otázce. Průzkumy hovoří o tom, že lidé v roce 1989 rozhodně necinkali pro restauraci kapitalismu. Nadpoloviční většina (51%) si přála socialistické směřování země (to jim také Havel sliboval) a po kapitalismu volala pouhá 3%!!

Ještě se chci zastavit u studentů v Jihočeském kraji, kteří jsou demokratičtější než demokracie sama. Ovšem jen pokud volby dopadnou podle jejich přání. Protestují proti zvolení radní za KSČM pro oblast školství. Proti této osobě nemají jediný argument -- jen ten, že je členkou KSČM. To, že jde o člověka erudovaného ve svém oboru (Baborová je velmi oblíbenou učitelkou), je vůbec nezajímá.

Mám to tedy chápat tak, že kdyby byl na toto místo dosazen naprosto neschopný člověk, tunelář či kdokoliv jiný se správnou stranickou knížkou (nejlépe TOP 09 či ODS), bylo by vše v pořádku? Hlasy získala komunistická strana v demokratických volbách a z tohoto hlediska má právo zastupovat zájmy svých voličů -- těmto voličům studenti sami upírají právo na svého zástupce a tudíž se chovají nedemokraticky. Celkem logické je i to, že tak bude činit v koalici se sociální demokracií, jejíž program je KSČM nejbližší. Pochopil bych i protesty studentů, koneckonců na to mají svaté právo. Ale diktovat vítězi voleb koho si může vzít do rady kraje a koho ne? Navíc nátlakovým způsobem?

Poslední odstavec bude patřit České televizi, která tak ráda "masové" demonstrace proti krajským vládám KSČM vysílá. Vyvarujte se argumentu, že se KSČM neomluvila za minulost, protože to svědčí buďto o hlouposti redaktorů, nebo o záměrném zkreslování informací.

Vytisknout

Obsah vydání | Středa 21.11. 2012