Podpora establishmentu za každou cenu?

Největším ohrožením demokracie je strach z informací

6. 4. 2012 / Jiří Jírovec

Pokud si pan Kunštek opravdu myslí, že dojem = obvinění, tak se mu omlouvám. Pro mě byl jeho první článek jistým zklamáním, protože víc než zdůvodnění, proč něco nejde, mě zajímá, jak to udělat, aby to šlo.

V praxi neexistuje žádný důvod, proč by pánové Kunštek a Jírovec spolu měli a nebo museli souhlasit -- nebo nesouhlasit. Dělí nás ovšem prostředí v němž žijeme, rozdílný přístup k informacím a konec konců i životní zkušenost.

Já se v kraji černých mědvědů k informacím, jaké má pan Kunštek, nedostanu a tak je můj názor založen na analogiích s jinými situacemi.

Druhý článek pana Kunšteka, v němž si stěžuje na mé obvinění, obsahuje řadu pozorování české politické scény. Jsou stejně zajímavá jako zneklidňující, protože naznačují prohnilost výkonné moci. Jsem rád, že si pro BL našel čas. Autorů činných v politice není nikdy dost.

Pan Kunštek je asistentem bývalého ministra vnitra Bublana a tak má jistě dobrou představu o tom, jak BIS funguje a co a jak mohou Nečas s Klausem jakožto vrchní představitelé moci udělat, aby ujistili veřejnost, že demokracie není ohrožena. Podle mě je demokracie daleko víc ohrožena hlasovací většinou ve Sněmovně, kde trojkoalice potlačuje jakýkoli návrh oposice na zařazení bodů do programu schůze. Viz například (špatné) čerpání evropských fondů.

Je jistě zajímavé dozvědět se, že se odposlechy nedají použít jako důkaz u soudu. Jenže smyslem odposlechů je získat určitou představu o tom, co se děje v zákulisí. Bém s Janouškem by museli být naprostí kreténi, aby do telefonu řekli cokoli napadnutelného. Stejně tak se nedá počítat s tím, že teroristi budou ve svých komunikacích používat slova jako dynamit, Semtex, atentát, únos a bomba.

Odposlechy lze, alespoň podle mého názoru, ospravedlnit jako jakékoli jiné sledování: Slušný občan se přece nemá čeho bát a tak není důvod, aby protestoval proti tomu, že je na každém kroku sledován stylem StB hadr.

Politická potíž s odposlechy je v tom, že úlohu BIS by bylo možné snadno potvrdit nebo vyvrátit několika jednoduchými otázkami, ale tím se může otevřít Pandořina skříňka.

To je patrně důvod, že Nečas, místo aby šel odvážně k jádru věci, maří čas "vážným rozhovorem" s Bémem a zbytek štavnáním o ohrožení demokracie. Takový zákulisní rozhovor může být daleko větším nebezpečím pro demokracii než cokoli jiného.

Mluvil jsem o analogiích a tak zde použiju jednu z nejzajímavějších -- zásah Pentagonu do letu 77 a zveřejnění videozáznamů události. To, co se veřejnost dozvěděla bylo, že FBI zabavila záznamy všech kamer v okolí. Vláda nakonec, po několika letech a prohraném soudním sporu, uveřejnila nic neříkající záznam kamery umístěné u vzdáleného vjezdu do garáže. Ten byl, přestože na něm není skoro nic vidět, zpochybněn jako upravený. Neochota zveřejnit video a absolutní zmatek kolem údajného telefonátu Barbory Olson (reportérky CNN a manželky tehdejšího generálního prokurátora USA) z paluby letu 77 pak nutně vedlo ke vzniku konspiračních teorií.

Vraťme se ale k českým odposlechům. Kdyby měl Nečas zájem celou věc objasnit, mohl to udělat rychle pomocí několika jednoduchých kroků. Jako úkolář BIS nemůže mít s takovým zadáním technický problém. Jenže .... jak potom vybřednout z otázek, které se nabízejí pro pravou stranu schematu?

Nečas si mohl pozvat Langa na kobereček a říci mu: Zítra ráno tady budu mít zprávu o tom, co se stalo. Pokud vaše vysvětlení bude v rozporu s informacemi, které již mám z jiných zdrojů, máte padáka a pokud BIS jednala nezákonně, podám na vás trestní oznámení. Souhlasím, je to silně naivní, protože Lang by byl hlupák, kdyby si neschraňoval informace pro případ nouze. Právě ve strachu z těch informací je ohrožení demokracie.