Nadužívání antibiotik znamená konec moderního lékařství

7. 4. 2012

Antibiotika rychle ztrácejí svou efektivitu a nejsou nová. Čelíme děsivým vyhlídkám, že se lékařství navrátí do lékařského středověku před objevem penicilínu. Je to důsledkem skutečnosti, že se antibiotika nadužívají v lékařství a zejména v zemědělství. Upozornila na to dr. Margaret Chan, šéfka Světové zdravotnické organizace na nedávné konferenci uspořádané dánskou vládou.

"Éra po antibiotikách znamená konec moderního lékařství," varovala. "Nemoci tak běžné jako streptokok v krku či odřené koleno dítěte budou znovu zabíjet. Některé sofistikované lékařské procedury jako operace kyčlí, transplantace tělesných orgánů, chemoterapie a péče o předčasně narozená nemluvňata budou daleko obtížnější než dosud, anebo příliš nebezpečné na to, aby se o ně lékaři vůbec pokusili."

Svět přichází o existující antibiotika a nikdo nevyvíjí nová. Farmaceutické firmy se vývojem antibiotik nezabývají, protože vydělávají daleko více výrobou léků proti cukrovce nebo proti vysokému tlaku. Takové léky totiž pacienti musejí brát celý život, ne jen pár dní nebo týdnů. Farmaceutické společnosti nevyvíjejí antibiotika také proto, že by se jim nepodařilo na nich vydělat, než si vůči nim bakterie vytvoří odolnost.

Každoročně umírá na infekce, už dnes nevyléčitelné antibiotiky, 25 000 Evropanů. Po celém světě existuje asi 650 000 případů antibiotiky už nevyléčitelné tuberkulózy. "Mnoho běžných a život ohrožujících infekcí," varuje Světová zdravotnická organizace, "se už nedá řádně léčit."

Z nedávného výzkumu vyplývá, že se odolnost bakterií rychle šíří i na cefalosporiny, což jsou relativně nové léky, které Světová zdravotnická organizace považuje za "kriticky důležité". Jedna studie z Birminghamu zjistila, že více než 11 procent obyvatelstva je nositeli zvlášť agresivní a odolné verze bakterie E.coli. Odolnost bakterií se šíří dokonce i na carbapenemy, což jsou antibiotika, která mají lékaři v záloze, pokud by selhalo všechno ostatní.

Krizi způsobují především nemocnice (které charakterizuje dr. Chanová jako ohniska vysoce odolných patogenů) a lékaři. Americká Střediska pro zvládání a prevenci nemocí odhadují, že polovina antibiotik je předepisována zbytečně. Často lékaři rozdávají, na nátlak pacientů, antibiotika proti chřipce a dalším virovým infekcím, kde jsou k ničemu. A globální cestování, přistěhovalectví a zdravotní turistika šíří odolné bakterie po světě.

Je však nyní také jasné, že důležitou roli hraje i intenzivní zemědělství. Jak na to upozorňuje dr. Chanová, "světové podáváme více antibiotik zdravým zvířatům než nemocným lidem". V Americe se asi 80 procent antibiotik běžně dává do krmiva, aby zvířata ztloustla. To je nyní v Evropě zakázáno, avšak stejně podávají farmáři prasatům a drůběži pravidelně antibiotika, aby prevencí zabránili infekcím.

Z nedávné zprávy Soil Association vyplývá, že v zemědělství jsou široce rozšířeny antibiotikům odolné bakterie a šíří se na lidi. I když vznikly oficiální kampaně, jejichž cílem je zabránit nevhodnému užívání antibiotik v lékařství, užívání antibiotik v zemědělství stoupá. Podávání cefalosporinů zvířatům se za poslední desetiletí zvýšilo šestkrát.

Svět věnuje podle dr. Chanové pozornost této krizi "pouze sporadicky" a "nedostatečně". Lékařství, jak jsme ho znali, zřejmě končí.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Léková politika, zdravotnictví
Vytisknout

Obsah vydání | Pátek 6.4. 2012