Grass: "Kritizuji politiku, vytvářející Izraeli stále více a více nepřátel"

8. 4. 2012

Počítal jsem s prudkými reakcemi, ale nepočítal jsem, že se proti mně vytáhne se zraňujícím a paušalizujícím obviněním z antisemitismu. Nad tím jsem zklamán.Doufal jsem v objasňující debatu nad jistými oblastmi politiky současné izraelské vlády. O tom by se mohlo mnoho mluvit -- například o osidlovací politice na západním břehu Jordánu. Úmyslně jsem toto téma ve své básni nechal stranou a koncentroval se na doposud zalhávanou skutečnost, že Izrael je atomovou mocností. Stále ještě doufám, že se po jistém odstupu debata opět zvěcní," řekl Guenter Grass v rozhovoru se Sueddeutsche Zeitung a pokračoval:

"Samozřejmě nejsem první, kdo varuje. Je celá řada iizraelských autorů, kteří vidí válečné nebezpečí -- jestli to je Amoz Oz, nebo David Grossman; ve Francii je to Alfred Grosser, který je kvůli toho izolován. Nechci se stylizovat do pozice osamělého bojovníka. Protože se ale válečné nebezpečí stupňuje, shledávám, že je na čase říct to, co se říci musí. Navrhl jsem postavit obě země, Izrael i Írán pod kontrolu jejich atomových zařízení;o tom se však vůbec nediskutuje. Myslím, že by to byla jedna z možností, jak zmírnit nebezpečí válečného konfliktu.

Nepaušalizoval jsem, nýbrž poukázal a zvýraznil tento aspekt. Narušitelé míru se jmenují jinak: předseda vlády Benjamin Netanjahu, jeho ministr obrany a ministr zahraničí patří k nim taky. Proč? Vytvářejí strašáka Íránem a domněnkou, že vyrábí atomovou bombu. Často jsem upozorňoval na to, že Írán je devět let trvající válkou s Irákem ještě stále oslabený -- a to byla válka, která byla podporovaná západními dodávkami zbraní. Je přece strašné, s jakou necitlivostí a pokrytectvím Západu se stále znovu a znovu podporují diktatury, tak jak to zrovna pasuje do krámu. To se dělo za časů perského šáha, stejně jako v čase Saddama Husseina, dnes je to se Saudskou Arábií stejné.

Ale přece, když se jaderná zařízení a elektrárny napadnou bombami a raketami,bude to mít jako následek atomové zamoření. Fukušima se přihodila teprve před rokem!Když se zničí vojenským útokem jaderná elektrárna nechce se zřetelně vidět nebezpečí atomového zamoření -- je pro mne nepochopitelné, že toto v diskusích nehraje žádnou roli.

Jsem zděšen, když třiceti, pětatřiceti, čtyřicetiletí novináři, mající štěstí, že vyrůstali v dlouhé mírové periodě, soudí člověka, který jako sedmnáctiletý byl odveden ke zbrani SS, který se tam nehlásil dobrovolně.To dělá právě ta generace, která svá svobodná práva, která dnes má, dle mého mínění využívá příliš málo.

Jsem realista, běží mi na pětaosmdesát. V tom věku člověk cítí, že je smrtelný. Tato báseň je vypořádání s mlčením a výzva k diskusi nad tématy, které doposud byly tabuisovány, kupříkladu skutečností, že Izrael je atomovou mocností.

Rozhovor shrnul Tomáš Krček

Vytisknout

Obsah vydání | Pátek 6.4. 2012