Nesneseme mediální blbiny?

5. 4. 2012 / Michal Z. Čenko

Nemůžeme se zlobit na chřipku, která nás sklátí, když si svévolně ničíme zdraví, a když jsme chronickým způsobem léčení a pečlivou kultivací vyrobili v mateřských školkách a laboratořích její nejvirulentnější a nejresistentnější typy.

Nemůžeme se domnívat, že potměšilí tvůrci veřejného mínění jsou tak hloupí, že by nevěděli, co dělají. Vědí to až moc dobře a jízlivě ignorují nářky nešťastného diváka: "My jsme lidé, buďte také lidmi." Takové zoufání je naivní. Tyto biologické stroje se totiž nedívají na člověka jako na člověka, a vůbec nejsou lidmi. Dávno zavrhly kvality, které je lidmi činily, a tutéž popravčí práci jako provedly na sobě vykonávají na druhých (na veřejnosti).

Člověk, který z mediální manipulace začal střízlivět, má velice obtížnou situaci. "Chytré rady", že se přece nemusí duševně živit mediálními blbinami, mu jsou k ničemu. Pokud ihned po vystřízlivění nespáchal sebevraždu, musí žít uprostřed ubohých průmyslových výrobků mediální manipulace. A to věru není nijak snadné!

Aby mezi nimi přežil, musí téměř všechno dělat špatně a naopak, proti svému nejlepšímu poznání a přesvědčení. A tak, ačkoliv je již částečně duševně mimo každodenní marasmus, musí se jím stejně nepřímo zabývat a zaměstnávat, aby jej agresivní prostředí neinhibovalo a nezlikvidovalo.

Příkladem budiž například běžná konzumní rodina. Ačkoliv otec třeba vystřízlivěl, ostatní rodinní příslušníci jsou manipulujícím prostředím vláčeni od zdi ke zdi a jeho případné moudré rady narážejí na zběsilý odpor. Je snadné zjistit, kde se berou v milovaných útlých ženách a slabých dítkách tak agresivní reakce. Za jejich pudem sebezáchovy totiž stojí mocný protivník, kterým je zločinecký režim, jenž se pokrytecky a samozvaně vydává za nejlepší, dobrý, správný, racionální, civilizovaný, kulturní, křesťanský, humanistický, demokratický, socialistický, kapitalistický a bůhví jaký.

Onen režim je velice prohnaný. Má za sebou více jak dvoutisícileté zkušenosti a všechny běžné reakce (povolnosti i vzdoru) dokáže velice dobře mechanicky zpracovávat a trávit ke svému prospěchu. Organické loutky tohoto režimu nejsou žádní lidé, ačkoliv mají lidská těla a občanské průkazy. Nemůžeme jim vyčítat, že se chovají jako vetřelci z jiného světa.

Nemůžete vyčítat tygrovi, že vám rozplácne hlavu, když jej taháte za fousy. Nelze se na zrůdy dívat jako na lidi, když ony samy lidmi pohrdají a na lidi se nedívají jako na lidi.

Na šelmu se nemůžeme zlobit. Hloupý je ten, kdo si ji nerozumně pořídí domů, kdo ji pustí do svého srdce, mysli, vědomí i těla. Jen naivní hlupák chce domestikovat, vzdělávat a civilizovat úchylné příživníky a úkladné bestie, které mají svůj přirozený očistný účel. Mají právo na svůj prostor a na své vlastní utrpení. Ovšem bez nás lidí: "Děkujeme, odejděte!"

Trpící pacient má právo i povinnost, aby přebujelé mikroby a samolibé cizopasníky ze sebe vyzvracel. Takové ozdravné jednání je od člověka vysoce mravné.

Nezávislost, svoboda a soběstačnost jsou pro otupělé parazity, agresivní vetřelce a vyšinuté predátory tím největším trestem a poučením. Vrací je totiž ušlechtile k následkům a k poučnému utrpení, které si sami vytvořili.

Vytisknout