Ochránce nespravedlivě stíhaných před soudem V

12. 9. 2011 / Zdeněk Jemelík

Čtvrté pokračování hlavního líčení proběhlo 17. srpna 2011, tentokrát s ohledem na předpokládaný pokles zájmu v běžné soudní síni, zaplněné veřejností do posledního místa.

Obsah jednání byl mimořádně chudý. Uskutečnil se pouze výslech aktivistky občanského sdružení "Pomoz jednomu člověku", která o věci samé nic nevěděla. Byla zajímavá pouze tím, že si spojila zprávu obžalovaného Johna Boka na facebooku o střetnutí se strážníkem s vyprávěním své známé o scéně, kterou náhodou spatřila při vycházce. Upozornila ji, a přičinila se tak o vstup do řízení "záhadné svědkyně", o jejímž výslechu jsem se zmínil v předchozím článku.

Otázky kladla hlavně žalobkyně. Směřovaly k objasnění vztahu obou svědkyň k Johnu Bokovi, zřejmě se záměrem posoudit věrohodnost "záhadné svědkyně". Chápu, že žalobkyni pokouší myšlenka na její zpochybnění, protože prokázáním použití falešného svědectví by otřásla věrohodností obhajoby. Z její závěrečné řeči se dovíme, jak silné její pokušení bylo. Bude-li hodně silné, přehlédne skutečnost, že svědkyně uvedla některé podrobnosti, které přesně odpovídají právě vidění scény z konkrétního pozorovacího stanoviště, a bude tvrdit, že svědectví je pouhá pouze fabulace, míněná jako přátelská služba obžalovanému.

Žalobkyně v tom případě určitě nadhodnotí vztah obou svědkyň k Johnu Bokovi a bude se oháhět zjištěním, že občanské sdružení "Pomoz jednomu člověku" se zasloužilo o vydání sborníku dokumentů spolku Šalamoun, který vyšel pod názvem "Léčba Bokem". Z výpovědi svědkyně totiž vyplývá, že pro tento záměr obstarala sponzora. Bohužel informace nebyla rozvedena: sponzorování se omezilo na poskytnutí půjčky vydavateli na úhradu výrobních nákladů, kterou z výtěžku prodeje splatil. Kniha byla obchodně úspěšná.

V trestním řízení se vždy hodnotí virtuální obraz skutkového děje, poskládaný ze střípků jednotlivých skutkových zjištění. Čím méně je obraz zahuštěný, tím větší je prostor pro vnášení subjektivních úvah hodnotitele. Čím více je hodnotitel podjatý-ať již ve prospěch nebo v neprospěch obžalovaného- tím snáze podlehne pokušení uplatnit v vyhodnocení důkazů svůj osobní postoj. Je to významná část původu justičních omylů a přehmatů.

Protože znám obžalovaného a obě svědkyně, jejich vztahy a celou historii vzniku knihy "Léčba Bokem", jsem velmi zvědav, jak se žalobkyně vypořádá se svědectvím obou žen. Pokud soud a účastníci očekávali, že při tomto líčení dojde na ukončení dokazování, na přednes závěrečných návrhů a možná i na rozsudek, dočkali se zklamání. Způsobili je dva poslední nevyslechnutí svědci, patřící k osádce auta, které se John Bok zastal proti strážníkům Městské policie.

Protože jde o přímé účastníky, senát i strany trvají na jejich výslechu. Svědci ale mají jiný názor a na předvolání se opakovaně nedostavili. Předseda senátu nařídil pro toto líčení jejich předvedení policií. Ale svědci si přivstali a převedení unikli. Obžalovaný má právo připomínat si v souvislosti s jejich chováním přísloví "pro dobrotu na žebrotu".

A tak bylo soudní projednávání této lapálie opět odročeno, tentokrát opět do velké přízemní soudní síně, na čtvrtek 15. září. Pokud postrádaní svědci nečtou Britské listy ani nesledují internetové stránky spolku Šalamoun, a pokud si příslušníci policie přivstanou o něco dříve, snad se dočkáme konce prvostupňového řízení. Nepíši záměrně o konci procesu, protože předkládám, že nejméně jedna strana se odvolá, nechť bude rozsudek jakýkoliv.

Vytisknout