Jak jsem požádal Romy o pomoc

12. 9. 2011 / Josef Mrázek

Je to už dávno, tehdy se smělo Romům říkat Cikáni a Romové nic nenamítali. Proč také, vždyť změna jména nic neřeší, jak dnes vidíme jasně. Ale nepochopení problémů tohoto etnika na jedné straně a jeho převážně nevalná pověst na straně druhé, existovaly již tenkrát. V Praze Karlíně byla blízko řeky končina, kde ve starých činžácích bydlelo hodně Romů a to místo nebylo považováno za moc bezpečné. Jednou jsem tudy projížděl se svou zasloužilou škodovkou a při nahodilém zastavení mi zhasl motor. Baterie byla špatná, nastartovat se mi nepodařilo. To místo bylo v dolíku, rozjet se z kopce nepřipadalo v úvahu. Tak jsem vystoupil a oslovil Romy pohybující se kolem. Bez váhání obklopili auto a roztlačili mne s radostnou vervou. Reakce na žádost o pomoc nemohla být lepší.

Rád na tuto příhodu vzpomínám a doporučuju ji všem jako důvod k zamyšlení. Chceme-li navázat na tuto dobrou zkušenost, uvažme, proč asi jsem byl tak vstřícně přijat.

1. Ocitl jsem se uvnitř romské komunity, přijal jsem toto postavení a byl jsem tam menšinou.

2. Byl jsem v tu chvíli ten slabší, potřeboval jsem pomoc a umožnil jsem ostatním, aby mi pomohli.

3. Nebyli to jen jednotlivci, ale skupina neformálně svázaná, zdá se, že docela dobrým řádem.

4. Nebylo zde nic, co by deformovalo běžné lidské projevy zúčastněných.

Obsah těchto bodů nám může pomoci pochopit, proč obraz Romů vypadá v popsaném případě tak dobře a jinak je nad nimi tak často "lámána hůl" a uchylujeme se k bludnému termínu "nepřizpůsobivý". Trpělivě uvažujme, jak využít to dobré, co v Romech je:

1. Považujme Romy i se strukturou jejich komunit za součást naší společnosti. Nechtějme jen jednotlivce "přizpůsobit" podle našich představ.

2. To, co považujeme za pomoc, nemusí být pomoc, kterou potřebují.

3. Je třeba spoléhat na společenské vazby v jejich komunitě, nedají se nahradit působením zvenku.

4. Věřme, že Romové jsou ve své podstatě stejně dobří, jako všichni ostatní občané a umožněme jim, aby se tak projevovali.

Ovšem, je tady pádná námitka, že kradou okapy, kryty od kanálů, funkční kabely a dokonce i na hřbitově a kdekoliv. Myslím, že samy romské autority by tomu zabránily, kdyby byla pro Romy práce. A co stát udělal proti výkupnám, které kradené věci kupují? Ale kradení není specifická vlastnost Romů, jako třeba určité hudební vlohy, nebo rychlejší reakce svalů u černochů. Jeho zvýšená četnost je produktem hmotné nouze.

Šluknovský výběžek je laboratoří problému Romové. Do léta letošního roku trval zde neutěšený, ale dost stabilizovaný stav. Usedlých Romů zde bylo hodně, práce málo. Ve středověku vymyslel panovník stavbu Hladové zdi, nebyla nutná, ale ani zbytečná, a řešila sociální problém. Nástupem ministra Dobeše se velmi zhoršily vyhlídky, že i v odlehlém výběžku dojde ke klíčové změně, lepšímu vzdělávání Romů. Za tohoto stavu zasáhla Šluknovsko kulminace přílivu Romů do míst, která byla již přetížena značným počtem starousedlých Romů a nezaměstnaných. A teď sem byli z vnitrozemí přestěhováni četní Romové vytržení z komunit, kde určitou úroveň společenského chování udržovaly místní romské autority. Zároveň se přesídlenci ocitli v prostředí bez pracovních příležitostí a vznikla situace, kdy při pokusech získat něco nelegálně, způsobovali velké nepřímé škody.

Největší škoda ale vznikla zničením klidného venkovského otevřeného soužití všech starousedlíků včetně Romů. Stalo se to kvůli zisku několika spekulantů, kteří zde koupili levné byty a přeplnili je Romy z bytů ve vnitrozemí, které mohou po uvolnění upravit a draho prodat. Zákon, bohužel, takové jednání neupravuje a ani přihlašování nepřiměřeného počtu bydlících v bytě nereguluje.

Nově příchozí se dostali do rozporu dokonce i s místními Romy. Připravili je nepřímo o klidné soužití s ostatními občany. Známý incident posloužil neonacistům a rasistům jako záminka pro akce proti všem Romům. Na sobotu 10.9. 2011 naplánovala Dělnická strana sociální solidarity (DSSS) tři pochody a demonstrace proti Romům na severu Čech. Je velmi cenné, že proti těmto akcím se postavila občanská společnost "Nenávist není řešení" a v koalici s ní Iniciativa ProAlt a řada dalších organizací. Odmítají toto zastrašování Romů a hlásání rasismu Dělnickou stranou a směřují na sever Čech, aby demonstrovali, že naše společnost je dostatečně zdravá a schopná novým formám fašismu čelit.

Vytisknout

Obsah vydání | Pondělí 12.9. 2011