EU versus nacionalističtí běsi

9. 9. 2011 / Boris Cvek

Když jsem sledoval video, kde šéf Evropské centrální banky (ECB) Jean-Claude Trichet poměrně podrážděně hájí (po 49, minutě) euro na dotaz novináře s německým přízvukem, uvědomil jsem si, jak moc se změnila Evropa za posledních pár let, když dnes spolu Francouz a Němec mluví anglicky. Krize eurozóny je spojená s rizikem krize Evropy jako takového nadnárodního uskupení, v němž Francouz s Němcem mluví globálním jazykem, s rizikem návratu od univerzální evropské civilizace k nacionálním běsům minulosti.

V tom ohledu je eurozóna tím nejhumánnějším, nejcivilizovanějším a nejúspěšnějším projektem v jinak krvavých a odpudivých dějinách Evropy. Jsme-li na rozcestí mezi federální EU a rozpadem eurozóny zpět k nacionálním státům, pak by podle mne jenom historií nepoučený blázen mohl volit druhou možnost. Pro ČR, doučí-li se anglicky, by to mohlo časem znamenat, že bude zase normálním západoevropským územím jako za dnů německého císaře a Lucemburka s francouzským vychováním Karla IV., kdy univerzálním jazykem byla latina.

Vytisknout

Obsah vydání | Pátek 9.9. 2011