Slastné je přec' víno pít, a o vodě hovořit!
8. 7. 2011 / Miloš Dokulil
Pročpak asi jsme si zvolili např. poslance do Parlamentu ČR? Zřejmě tam mají vykonávat nemálo zodpovědnou práci, zákonodárnou a kontrolní (pokud jde o vládu ČR). Část té aktivity ovšem nemůže být vidět, protože probíhá mimo zasedací sál. Navíc má každý poslanec či poslankyně vyčleněné další prostředky pro pomocný poradní personál nebo činnost ve volebním okrsku.
Pak ale nějaký "šťoura" zjistí, že existují členové zastupitelského sboru, kteří mají problematickou docházku v PČR. Jsou i tací, kteří se nikdy nepřihlásili k žádnému tématu o slovo. Pokud převezme televize nějaký záznam ze zasedacího sálu, jen málokdo z účastníků sleduje přímo průběh jednání. Někteří si čtou noviny (raději ty obrázkové), jiní si v malých skupinkách něco povídají, další s rozhodným výrazem ve tváři kráčejí ven ze sálu, majíce mobil u ucha, zhruba polovina sedadel bývá prázdných...
Někteří z poslanců mají zřejmě další závažné funkce. Je choulostivou otázkou, zda -- a za jakých vůbec podmínek -- lze vykonávat více zodpovědných funkcí současně. Protože i na to se pak lze vymluvit, pokud poslanec "pendluje" mezi zasedacím sálem a předsálím, přičemž takto třeba navíc "s přehledem" řeší otázky kraje či velkého města; i když může "prošvihnout" nějaké hlasování (copak je všechno stejně důležité?). Slučitelnost funkcí a kvalita výkonu v nich jsou zřejmě až to "x-té" v pořadí. Copak není politika spíše jen svého druhu "podnikání"? --- Takže pokud někdo něco v PČR zmešká ("neomluvitelně"?), neměl by za to nést nějaké důsledky? Voliči by měli vědět, jak jsou zastupováni těmi, jimž dali svou důvěru. Také by měli mít ti "parlamentní záškoláci" nějaký přiměřený postih za absence (když už kvalita práce se vymyká posouzení). Jenže kudy na to? Přece si poslanci sami pro sebe neodhlasují jako bič nějaké sankce za absence?
Stále platí, že samotní poslanci rozhodují také o výši svých platů a dalších požitků. Když se začalo uvažovat o tom, že bude nutné "utahovat opasky", hned se zrodil spásný návrh, že také poslanecké platy by se měly reformovat, zřejmě v souladu "s dobou". Má-li se ovšem v parlamentu něco prohlasovat, musí to mít přijatelnou podobu. To znamená, aby se pro to dala zmobilizovat také -- často nemálo vrtkavá -- "politická vůle". Takže měsíční poslanecký plat, tentokráte přímo zahrnující také různé příplatky (což už je "reforma"!), má dosahovat (aby se to dalo "prohlasovat"!) skoro čtvrt milionu (možná jen 230 000 Kč)...
Snad teď někomu ještě k tomu chybí komentář?
VytisknoutObsah vydání | Pátek 8.7. 2011
-
8.7. 2011 / Škola demokracie, nebo válka nervů?8.7. 2011 / Bipolární svět byl snesitelnější7.7. 2011 / Karel DolejšíRevoluce? Nebo spíš generační strategie selektivního vyloučení z konkurence?7.7. 2011 / Evropa vyhlásila válku ratingovým agenturám7.7. 2011 / Pekelná bouře na Saturnu4.7. 2011 / Jan ČulíkOsmdesát dopisů: Komunismus koncem osmdesátých let očima čtrnáctiletého chlapce12.6. 2011 / Hospodaření OSBL za květen 2011