Škola demokracie, nebo válka nervů?

8. 7. 2011

Dvě stovky studentů podporovaných rodiči, učiteli, městskými zastupiteli a řadou významných občanů Litoměřic přijely včera na zasedání krajského zastupitelstva s kauzou, která už přerostla hranice únosnosti -- s problémem stále neodvolatelné, a přitom neschopné, morálně a lidsky nepřijatelné a všeobecně neoblíbené ředitelky gymnázia, napsala Marie Landová.

To, co studenti zažili v předsálí při jednání zastupitelstva, byla nezapomenutelná praktická ukázka "demokracie" a škola občanské nauky. Ten jeden den vydal za všechny hodiny Základů společenské výchovy, které ředitelka ve svém předmětu neodučila, což je mimochodem jeden ze zákonných důvodů pro odvolání jakéhokoliv učitele.

Studenti se dostavili v červených tričkách, takže bylo snadno identifikovatelné, ke kterému "táboru" patří. Byli vybaveni dekami, svačinami a také hesly a transparenty, na nichž popisovali situaci své školy. Procházející zastupitelé, kteří již předem dostali k dané věci materiály od petičního výboru rodičů, je rozhodně nedali přehlédnout. Jeden ze zastupitelů se ptal: "Proč jste nealarmovali již dříve?" Co na to říci, když "alarmujeme" již víc než rok? Kdo to nechal zajít tak daleko?

První, čeho bylo potřeba dosáhnout, bylo zařazení našeho bodu na jednání zastupitelstva. Když člen školské rady gymnázia a zároveň krajský zastupitel pan Terber tuto změnu nanesl, byla u některých zastupitelů vidět velká neochota o věci jednat, ačkoliv v sále i předsálí bylo přítomno asi 300 lidí, kteří kvůli tomu do Ústí vážili cestu. To je služba občanům! Hlasováním se naštěstí podařilo bod zařadit. Předsedající se ovšem "spletl", když napřed řekl, že návrh nebyl přijat -- a až po hukotu ze sálu opravil, že BYL přijat a tudíž se o něm bude jednat jako o bodu 7.

Děti i dospělí se rozsadili na zem před obrazovku -- krajský úřad zřejmě nedisponuje takovým počtem židlí -- a tiše čekali, až dojde na náš bod. Ve chvíli, kdy se projednával bod 6, náhle nastoupila do přísálí eskorta policistů s tím, že v budově je bomba a všichni musí prostor opustit. V sále však probíhalo jednání nerušeně dál. Bylo nám divné, že policie nezachraňuje v první řadě radní a paní hejtmanku, úředníci v budově klidně zůstali. Jak už jsme zvyklí, že nám v této kauze neustále někdo lže a věděli jsme, že venku je další skupina studentů, kteří nesmí dovnitř, báli jsme se, že nás vyženou ven a nepustí zpět a že při projednávání naší záležitosti nebudeme. Neuposlechli jsme policisty hned, ale přistoupili jsme na evakuaci až poté, kdy bylo zasedání skutečně přerušeno a ven šli i poslanci.

Další skoro dvě hodiny jsme byli nuceni trávit na poledním slunci před úřadem. Doufáme, že bude vypátrán a náležitě potrestán anonym, který o "bombě" volal -- z "tábora červených", na které se to někdo pokoušel svést, to ovšem logicky nikdo nemohl být. Nám všem přece šlo o to, aby se věc co nejdříve projednala, proto jsme tam byli!

Po návratu do budovy a obědě zastupitelů konečně pokračovalo jednání. Čekali jsme, že teď tedy přijde na řadu náš bod 7, ale to jsme se mýlili. Zastupitelé z levicových stran /těm jde přece vždycky o lidi! / začali navrhovat, aby se před bod 7 zařadily přednostně body X a Y, které je třeba projednat a zastupitelstvo skončí v 15:15... To, že tam od rána "bivakují" stovky hladových lidí a že se na jejich záležitost možná ani nedostane, jim nevadilo /oni jsou tady přece pro lidi!/. Nakonec po minimálně půlhodinovém dohadování, kterým se jen zabíjel čas, bylo odhlasováno, že se bude postupovat po bodech, jak je v programu.

Teď přijde náš bod 7! Všichni se ztišili a napjatě poslouchali... V tu chvíli vystoupil radní Kouda s další "kličkou", že by se vzhledem k časové tísni způsobené bombou měly zkrátit příspěvky diskutujících /bylo jich přihlášeno asi 10/ z pěti minut na dvě. A opět došlo na dohadování, jestli 5 minut nebo 2 minuty nebo 3 nebo omezeně nebo neomezeně -- hlasovalo se o návrzích... - no šílené! Za tu dobu by ty diskusní příspěvky byly už dávno odpřednášené! Říká se tomu "obstrukce", má to jen psychologický /nikoli faktický/ význam a je to nechutné. Nakonec to rozsekla paní zastupitelka Jeníčková, která řekla, ať už nechají těch šaškáren a nezdržují jednání.

Konečně už neexistovala žádná překážka a všichni si museli diskusní příspěvky na téma GJJ poslechnout. To, jak všechny naše stížnosti smetli, jak se nás snažili zesměšnit, jak z litoměřických vážených občanů a městských zastupitelů udělali pitomce, jak uráželi studenty -- desetileté děti nám nebudou poroučet /jako bych to už někde slyšela/ a kdoví, jestli ti studenti jsou vůbec z toho gymnázia /že by místo na koupališti se chtěl nějaký kompars válet na chodbě krajského úřadu?/ už zde nebudu rozvádět.

Všechny tyto manipulační praktiky byly cílené a měly zřejmě vyvolat v davu emoce a nepřístojnosti, aby se mohlo poukázat, co tam ti litoměřičáci předvedli. Děkuju všem dětem, že se nenechaly vyprovokovat, chovaly se slušně a disciplinovaně. Můžeme za to, jak bojují o svou školu na ně být hrdí!

Vytisknout

Obsah vydání | Pátek 8.7. 2011