Spoluautor: Rekordně nejlepší film letošních Karlových Varů

4. 7. 2011 / Jan Čulík

Musím přiznat, že Američané dokáží dělat filmy asi nejlíp - a Donovanův snímek je toho důkazem. (Financován byl ovšem z Kanady, nikoliv ze Spojených států, proto byl zřejmě tak svobodný).

Film měl vynikajícím způsobem, ostře, dokonale napsaný scénář a byl nesmírně profesionálním způsobem zahrán i režírován. Vrátíme se k němu v podrobnější recenzi, nyní jen pár slov o tom, proč ten film opravdu stojí za to, abyste na něj zašli do kina.

Hlavním hrdinou je dvaapadesátiletý "kontroverzní" (čti: levicový) americký dramatik Robert Longfellow, který právě měl premiéru své hry (sám si ji financoval) v New Yorku a deník New York Times mu na ni zveřejnil sžíravou recenzi, znamená to tedy, zřejmě, že jeho kariéra dramatika je u konce. Longfellow po newyorském neúspěchu telefonuje manželce, s níž má dvě malé děti. Má k ní vlažný vztah a už rodinu měsíce neviděl. Po osmi letech se rozhodne navštívit herečku Emmu, jejichž vztah se setkáním oživí - jsou do sebe zamilováni.

Longfellow se pak zastaví na pár dní v domě své stárnoucí matky a když ta není doma, do baráku se pozve "na pivko" jeho někdejší soused, místní nezaměstnaný, s nímž Longfellow kdysi chodil do školy.

Do čtvrti náhle přijede celá řada policejních automobilů s ostřelovači: začnou obléhat sousedův dům a když se ukáže, že je soused s Longfellowem v domě jeho matky, obležení se obrátí tam. Velmi rychle vyjde najevo, že soused je ozbrojený pistolí, a tak se Longfellow náhle stává ve svém domě rukojmím.

Co následuje, je naprosto brilantní dialog mezi ozbrojencem a dramatikem. (Má určité ozvěny - americký autor to jistě netuší - odkazující na Havlovu hru Audience, kde Havlův sládek hovoří s disidentským spisovatelem Ferdinandem o Jiříně Bohdalové - ve filmu Collaborator má ozbrojenec v Longfellowově bytě nevěřícně možnost promluvit mobilem s ono slavnou herečkou, která bývala jeho milenkou.

Co je nejcennější na tomto filmu je však to, že dialog ozbrojence s rukojmím konfrontuje dva způsoby života a dvě filozofie. Nutí diváka přemýšlet o tom, co je v jeho životě nejvýznamnější a nejcennější. Brilantní konfrontací názorů obou mužů dokazuje, že oba dělají v životě věci špatně.

Po zásluze se režisérovi a realizačnímu týmu po představení od diváků dostalo ovací ve stoje.

Vytisknout